Butros Butros-Ghálí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Butros Butros-Ghálí, arabsky: بطرس بطرس غالي (* 14. listopadu 1922 v Káhiře, Egypt) byl šestým generálním tajemníkem OSN v letech 1992–1996. Vystudoval práva na pařížské univerzitě a má diplom také z káhirské univerzity, kde později (do roku 1977) přednášel mezinárodní právo a mezinárodní vztahy.
Od roku 1977 do roku 1991 pracoval jako státní tajemník na egyptském ministerstvu zahraničních věcí, později byl několik měsíců zástupce ministra zahraničních věcí. V té době sehrál významnou roli v mírových vyjednáváních mezi egyptským prezidentem Anwarem Sadatem a izraelským předsedou vlády Menachem Beginem.
V roce 1992 byl zvolen do čela OSN. Na jeho působení ve funkci generálního tajemníka se nehledí jednoznačně. Byl kritizován za selhání OSN během genocidy ve Rwandě v roce 1994, kdy zemřelo nejméně 937 tisíc lidí.
V roce 1996 skončilo Butros-Ghálímu první funkční období. Tři africké země v Radě bezpečnosti navrhly rezoluci, která by mu zajistila zvolení ještě na druhé funkční období. USA však tento návrh vetovaly. Byl tak jediným generálním tajemníkem OSN, který nebyl zvolen do úřadu pro své druhé funkční období.
Rozdílné názory na mezinárodní politiku, než prosazují USA, nezapřel Butros-Ghálí ani později. V září 2004 označil v rozhovoru pro egyptskou televizi USA jako „totalitní režim“.
[editovat] Dílo
Butros Butros-Ghálí publikoval dva memoáry:
- Egypt's road to Jerusalem (1997), o mírovém vyjednávání mezi Egyptem a Izraelem
- Unvanquished: A U.S.-U.N. Saga (1999), o svém působení ve funkci generálního tajemníka OSN
| Předchůdce: | 1992–1996 | Nástupce: |
| Javier Peréz de Cuéllar | Butros Butros-Ghálí | Kofi Annan |
