Chlum (Všestary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chlum je vesnice v severní části okresu Hradec Králové, část obce Všestary, 11 km severozápadně od Hradce Králové. Ve vsi je registrováno 87 domů a žije v ní okolo 200 obyvatel. Katastrální území je 202,18 ha a PSČ všech adres je 503 12.

[editovat] Historie obce

Nejstarší osídlení Chlumu dokládají archeologické nálezy již z mladší doby kamenné nalezené na „Panském“ poli – jednalo se o hladké střepy a kamenné, nedodělané a zkažené nástroje, pazourkové nože, odštěpky z jádra, hliněné válce, korále a hliněné přesleny. Četné kamenné nástroje byly též nalezeny na jiných místech. Mnohé nálezy jsou uloženy v muzeu v Hradci Králové.

Na Chlumu bývala ve středověku tvrz, což dokládá název pozemku „Za tvrzí“ uvedený v tereziánském katastru. Stávala v sadě u č. p. 1, kde se dříve říkalo „Na tvrzi“.

Roku 1358 držel Chlum Jan Znojík, v polovině 16. století patřil Václavu Sádovskému ze Slopna a v roce 1607 byla vesnice prodána Václavu Zárubovi z Hustířan, v polovině 18. století přešel do majetku pánů Dobřenských z Dobřenic. Podle údajů tereziánského katastru z roku 1748 bylo na Chlumu 71 popisných čísel.

[editovat] Památky v obci a okolí

Kostel Proměnění Krista Pána na Chlumu se připomíná již ve 14. století. Stará kamenná křtitelnice dochovaná na hřbitově u kostela pochází asi z dřívějšího románského kostela z přelomu 11. a 12. století. V roce 1710 byl chlumský kostel opraven nákladem Elišky Dobřenské z Dobřenic. Hlavní oltář je křídlový, dle nápisu byl pořízen roku 1649 za kněze Karla. Oltář na jižní straně lodi se sochou sv. Isidora a kazatelna jsou barokní ze 17. století. Oltář dala zřídit roku 1744 Alžběta baronka Dobřenská z Dobřenic.
Kolem kostela je starý hřbitov. Na hřbitově jsou pochováni rakouští a pruští důstojníci, padlí v bitvě 3. července 1866 – mezi jinými major Ferdinand hr. Grunne a generálmajor Ferdinand Poschacher z Poschachu.
3. července 1866 proběhla ve vesnici a okolí největší bitva Prusko-Rakouské války, ve které bylo Rakousko-Uhersko poraženo a v důsledku této porážky bylo rozhodnuto o dalším osudu války. Na památku této bitvy bylo v okolí obce postaveno mnoho pomníků. Mezi nimi například pískovcový sloup věnovaný 13 důstojníkům a 280 vojínům pruského pěšího pluku č. 46 (vévody sasko-meininzemského),
Mohutný žulový obelisk s orlem a vojenskými emblémy z bronzu, zdaleka viditelný, věnovaný padlým 1. rakouského armádního sboru.
Pomník Baterie mrtvých u lesa.
Nejvíce pomníků nalézá se na pruském vojenském hřbitově západně od kostela, kde je i hrobka pruského generalleutnanta Hillera z Gaertringen, velitele 1. gardové divise, která Chlumu dobyla.
Kamenné Ossarium – vybudované podle plánů profesora F. Schmidta z Vídně v roce 1899, nově rekonstruované v roce 1936.
Telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou nahradila v roce 1999 strženou rozhlednu z roku 1899 vzniklou současně s památníkem připomínajícím bitvu z 3. 7. 1866. Někdejší bojiště přehlédnete z vyhlídkové plošiny ve výšce 34 m odkud je pěkný výhled na část Podkrkonoší a okolí Hradce Králové.