Civilní proces

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Civilní proces (méně často a nepřesně ozvačován jako občanskoprávní řízení) je postup soudů (v případě rozhodčího řízení rozhodců), účastníků řízení a dalších subjektů při poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivním právům a zákonem chráněným zájmům vyplývajícím z občanskoprávních, rodinněprávních, pracovněprávních a obchodněprávních vztahů, a dále i procesní vztahy, které se mezi těmito subjekty při této činnosti vytvářejí. Je předmětem občanského práva procesního, jeho základní právní normou je občanský soudní řád.

[editovat] Druhy civilního procesu

• Řízení nalézací: řízení, ve němž soud nalézá právo, popř. právo vytváří. K jeho zahájení dochází zpravidla podáním návrhu a k jeho ukončení vydáním meritorního rozhodnutí. V českém právu se nalézací řízení tradičně dělí na sporné řízení a nesporné řízení.

• Řízení vykonávací: řízení vedoucí ke splnění povinnosti uložené soudním rozhodnutím, pokud tato povinnost nebyla plněna dobrovolně. Jde o způsob realizace práva i proti vůli povinného prostřednictvím státního donucení.

• Řízení konkursní a vyrovnávací: řízení, jijichž přednětem je procesní řešení úpadku dlužníka. Zahrnují prvky nalézacího i vykonávacího řízení. Je upraveno zvláštním zákonem č.328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání.

• Řízení rozhodčí: jeden z případů tzv. alternativních řešení sporu, kdy spor nerozhodují soudy, ale nestátní orgány, kterými jsou rozhodci nebo stálé rozhodčí soudy. Je upraveno zvláštním zákonem č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

• Řízení smírčí a zajišťovací: řízení, které probíhá před zahájením řízení ve věci samé. Jeho cílem je dosáhnout smírného řešení sporu, aniž by muselo být zahájeno sporné řízení podáním žaloby ve věci (řízení smírčí), nebo předběžné úpravy poměrů mezi účastníky (řízení zajišťovací).

[editovat] Zásady civilního procesu

Zásada volného hodnocení důkazůZásada volného hodnocení důkazů soud neomezuje,jak která důkaz hodnotit, tj. Jakou míru vrchnosti mu přiznat, a proto důkazem může být vše, co může sloužit ke zjištění stavu projednávané věci.

Zásada arbitrárního pořádku Zásada arbitrárního pořádku se uplatňuje i v našem civilním procesu, a která znamená, že zákon nepředepisuje žádná zvláštní období či úseky řízení. To je považováno za jeden celek. Soud tedy sám určuje podle svého uvážení, zda a kdy který úkonn vykoná, kdy a které důkazy provede, kdy lze považovat věc zralou pro vydání rozhodnutí.

Zásada projednacíZásada projednací, kterou je ovládáno sproné řízení, kde vyystupuje proti sobě žalobce i obžalovaný, v podstatě znamená, že soud přihlíží pouze k tomu, co mu sporné procesní strany přdnesly a k tšm důkazům, které mu o svých trvzeních nabídly. Za výsledek sporu, tedy úspěch úspěch enbo neúspěch nese odpovědnost účastník řízení, nikoliv soud.

Zásada vyšetřovacíZásada vyšetřovací se uplatňuje v tzv. nesporném řízení, kde jde zpravidla o veřejný zájem, o otázky, na nichž je zainteresován stát a celá společnost, a proto musí zde i soud nést odpovědnost za shromáždění všech potřebných důkazů tak, aby v jposuzované věci byl skutkový stav zjištěn co nejúplněji a věc mohla být rozhodnuta spravedlivě a v souladu se zákonem. Neznámená to, že účastníci mohou být nečinní.

Zásada rovnosti účastníku před soudem Zásada rovnosti účastníku před soudem. Je zaručena Ústavou. Soud vystupuje ve funkci představitele státu a personifikace zákona. Všichni ostaní účastníci nejsou oprávněni proces řídit ani v něm rozhodovat. Všichni úsčastníci, ale ať je jejich zájem na výsledku sporu jakýkoliv, mají vůči soudu jako orgánu řídícímu průběh procesu a v něm rozhodujícímu, stejná práva a povinnosti.

Zásada veřejnosti Zasadou veřejnosti se míní přístupnost pro každého, kdo se chce procesu zúčastnit jako divák. Zejména u civilního procesu není příliš obvyklá účast obecentsva (na rozdíl u trestního ), ale zásada, že jednání je v kterémkoliv okamžiku přístupné veřejnosti, je zachována. Jde o ústavní princip. Vyjímku stanoví zákon. Výjmečně jde vyloučit veřejnost por celé jednání nebo část, pokud by veřejné projednávání věci ohrozilo tajnost skutečností chráněných zvláštním zíkonem., obchodní tajemství. Odepřít lze přístup nelzeltilým, občanům, u kterých je obava, že by mohli rušit důstojný průběh jednání. Veřejně, tedy bez jakéhokoli omezení účasti veřejnosti, se musí vždy vyhlásit rozusdek.