Děčínský Sněžník
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Děčínský Sněžník | |
---|---|
Skalní stěna na jihovýchodním úbočí Děčínského Sněžníku | |
Pohoří | Děčínská vrchovina |
Vrchol | 723 m |
Světadíl | Evropa |
Státy | Česko |
Horniny | pískovec |
Poznámka | výhled |
Stolová hora Děčínský Sněžník (německy Hoher Schneeberg) o výšce 723 metrů nad mořem je nejvyšším místem Děčínské vrchoviny a zároveň nejvyšší stolovou horou Česka. Vrchol Děčínského Sněžníku se při pohledu z české strany jeví jako stolová hora a při pohledu z německé strany jako ukloněná plošina. Děčínský Sněžník je vlastně obojím, podobu pravé stolové hory má jeho nejvyšší náhorní plošina rozkládající se v délce asi 1,5 kilometru a šířce 0,5 kilometru podél strmé jižní okrajové stěny a od této plošiny pak celá ukloněná pískovcová kra klesá směrem ke státní hranici se SRN.
Vrcholová plošina Děčínského Sněžníku je častým turistickým cílem již od roku 1864, kdy byla na jejím vrcholu vybudována kamenná 33 metrů vysoká věž. Věž nebyla původně stavěna jako rozhledna, ale za svůj vznik vděčí v té době probíhající zeměměřičské akci, kdy bylo celé území tehdejšího rakouského mocnářství rozděleno do trojúhelníků takzvané triangulační sítě. Opěrnými body zeměměřičů byly terénní vyvýšeniny, na kterých byli povinni tehdejší majitelé vystavět známé triangulační věže. Jeden z bodů této sítě měl stát i na Děčínském Sněžníku a tehdejší majitel zdejšího panství František Antonín Thun pojal svou povinnost vystavět tuto věž značně velkoryse a požádal známého drážďanského architekta Hāneleho o projekt kamenné věže. Architekt předložil návrh 33 metrů vysoké věže, kterou pojal nejen jako přísně účelovou stavbu, ale i jako vkusné architektonické dílo ovlivněné tehdy módním alžbětinským stylem. V roce 1863 tak na vrcholu Sněžníku začala místo nevzhledné trámové konstrukce vyrůstat věž hodná zámeckého parku. Její součástí byla rozsáhlá podsklepená terasa s širokým přístupovým schodištěm. Stavba byla dokončena nákladem asi 20 000 zlatých v roce 1864. V témže roce byla zpřístupněna veřejnosti a již v následujícím roce byl přistavěn prosperující hostinec a později i turistická chata s noclehárnou.
V roce 1936 zde byl Děčínským profesorem Färberem, zachycen poprvé televizní signál na území Československa – přenos z olympijských her v Berlíně.
V poválečném období byla rozhledna včetně turistické chaty vyhledávaným turistickým místem. Natáčel se zde film Větrná hora a nejen ten. Turistická chata byla hojně využívána turisty i horolezci a konaly se zde četné srazy. Po vyhoření chaty však docházelo k pustošení rozhledny až hrozilo její uzavření, což se v nakonec přeci jen stalo.
Rozhledna a chata sloužily po celých 100 let. V 70. letech minulého století však pro neprovádění potřebné údržby zchátraly natolik, že chata byla stržena a rozpadající se rozhledna byla uzavřena a uvažovalo se o její demolici.
V roce 1992 byla provedena rekonstrukce za 2 miliony korun, která rozhlednu zachránila.Bylo při tom použito zajímavého technického řešení, spočívajícího v umístění ocelových obvodových spon dovnitř zdí, aniž by se tím jakkoliv narušil vzhled historické technické památky.
Od té doby je rozhledna opět přístupná veřejnosti. V současnosti funguje přímo pod rozhlednou občerstvení a nedaleko nově postavený hotel.
Výhledy z Děčínského Sněžníku nenabízí jen rozhledna, ale i další místa. Na východním okraji stolové hory je to známý skalní ostroh Koňská hlava (668 m) odkud je krásný výhled na německou stranu se stolovými horami Grosser Zschirnstein, Königstein a Lilienstein.
Další známá vyhlídka nazývaná Drážďanská leží na západním okraji plošiny stolové hory a je obrácena směrem do Saska a při dobré viditelnosti jsou vidět Drážďany.
V blízkosti Děčínského Sněžníku se nacházejí další pozoruhodná místa jako například Vlčí jezero, Tiské stěny, Ostrovské skály a další.