Dobrošov (Hrazany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dobrošov je velmi stará vesnice na pravém břehu Vltavy v okrese Písek a v kraji, který má jméno střední Povltaví. Tato osada je historicky i kulturně svázána s okolními osadami, které dle většiny pramenů jsou starší než Dobrošov.

Obec leží v severní části jižních Čech, 8 km severně od města Milevska. Je jednou ze čtyř částí obce Hrazany. Počet žijících obyvatel ve vesnici se pohybuje kolem 60. Čísel popisných je tu 20.

Svůj název vesnice údajně získala od prvních usedlíků v případě Dobrošova šlo údajně o Dobroše.

[editovat] Místopis

Fyzickogeografickým začleněním leží vesnička Dobrošov v jižní části Středočeské pahorkatiny, jež je začleněn do geomorfologického okrsku Kovářovské vrchoviny.

Osada se rozkládá v nadmořské výšce cca 525 m n m. až 550 m n. m. Kaple samotná leží ve výšce 535 m, tzv. malý kopec směrem k Hrazánkům leží ve výšce 550 m. Nejvyšším bodem výše zmiňované Kovářovské vrchoviny je vrch Zběžnice 608,4 m n m. Dalšími vrchy kterými je ves obklopena jsou 0,7 km západně vrch Brdo 555,3 m, 1 km severovýchodně vrch Havličinec 566 m, 1 km východně ležící vrch Oupeřice 564 m – tento vrch tvoří vodní rozhraní na západ tekou vody do potoka Hrejkovského na severovýchod do okresu příbramského do potoka Mastníku. Jihozápadní vrch Nohava měří 506 m. Po celém horizontu okolo vsi je možné viděti vrchy jen směrem severozápadním či severním se terén pomalu sklání k potoku Hrejkovickému, pramenícímu jižně od Vepic.

K zajímavostem a dá se říci dominantám patří též 22 metrů vysoká lípa ležící těsně za vsí směrem na Hrazánky. Její stáří je odhadováno v širokém rozmezí na 200–250 let.

[editovat] Historie

Vznik nynějších osad (Hrazan, Hrazánek, Dobrošova a Klisince) lze datovat do 10.–11. století. tj. mezi lety 901 až 1099. O tom kdy a jakým způsobem vznikala ves Dobrošov není dochovaných pramenů. J. Kytka ve své knize “Milevsko a jeho kraj” uvádí, že název Dobrošov vznikl od patrně jednoho ze stálejších prvních osadníků tohoto prostoru a to Dobroše. Podobně jako třeba Kojetín od Kojaty či Mašov od Máši. Po těchto osadnících byly vesnice identifikovány a později přijaly tyto jména někdy však i po značném zkomolení. V minulosti bývala vesnice nazývána také Dobrotěšice.

Nejstarší archeologicky doložené osídlení obce je z přibližně z doby železné (r. 900–100 př. n.l. ). Severovýchodně od silnice Petrovice - Milevsko v oblasti samot Šumava byly nalezeny střepy a zjištěny stopy spálenišť. Střepy pocházejí právě s tohoto období, což bylo doloženo pracovníky archeologického ústavu v Praze. V různých pramenech se rovněž autoři zmiňují o pohanském žárovišti mezi obcemi Ratiboř a Obděnice, což je v blízkém okolí výše zmiňovaného naleziště v naší obci. O docela hojném osídlení našeho bezprostředního okolí svědčí i nález z roku 1939, kdy bylo vpravo od silnice petrovické severovýchodně od Přeborova při odbočce cesty vedoucí ke Zbislavi bylo nalezeno žárové pohřebiště z doby Hallstattské. Nalezená hallstattská keramika, zbraně či nástroje (železná sekyrka, bronzový kroužek) můžeme zhlédnout v městském muzeu v Milevsku.

V roce 1216 byla o Dobrošovu provedena smlouva, kterou se potvrzovala dohoda z roku 1184 mezi panem Jiřím z Milevska a biskupem pražským o směně vzdálených obcí za vesnice Milevsku bližší. Je jisté, že po smrti Jiřího někdy okolo roku 1200, přešel jeho majetek církvi a tím se i Dobrošov stává majetkem milevského premonstrátského kláštera.

Král Zikmund Lucemburský zastavil pro své peněžité nesnáze v roce 1421 dvůr Kovářovský a jisté vesnice kláštera milevského Matěji Brusovi z Kovářova za jeho pomoc při obraně královského hradu Karlštejna proti husitům. Mezi vesnice kláštera patří i Dobrošov a je doslovně jmenován na listině uložené v Orlickém archivu. Od kláštera Zikmund zastavil Brusovi ještě tyto vesnice: Hrejkovice, Dmýštice, Jedlí, Lhotu a Vladyčín. Brus však náhle v roce 1431 na Zvíkově umírá zanechávaje po sobě sirotky a jejich poručníkem se stává spolubojovník Brusův od Karlštejna Kunát Kaplíř ze Sulevic, purkrabí Zvíkova. Vesnice po Matěji Brusovi zdědila jeho dcera Machna, která Kovářov i s okolními vesnicemi (s Dobrošovem) odevzdala v roce 1455 svému strýci Předborovi z Radejšína. Ten pak prodal v roce 1461 klášterní část kovářovskou Janu z Rožmberka pána na Zvíkově. Od této doby patří Dobrošov pod panství zvíkovské a pod dům rožmberský.

Poté měli do roku 1574 měli Švamberkové majetek panství zvíkovského v zástavě. Král a císař Maxmilián byl ve finanční tísni a zdála se mu zástavní suma za panství zvíkovské malá a žádal dalších 10 000 kop gr. pražských a zároveň nabídl Kryštofovi aby majetek zvíkovsko - orlicko - milevský od něho koupil. Kryštof si vyžádal komisaře na ocenění majetku a ti po „ošacování“ 4. října 1574 ustanovili cenu kupní na 47 993 kop grošů. Ves Dobrošov je přímo jmenována ve výčtu vesnic, které jsou v tomto majetku. Na kolik byl ohodnocen v té době nevíme, ale komisaři museli tudy projíti. 14. září 1575 byl majetek zapsán Kryštofovi II. do desek zemských. Kryštof poté měl za majetek zaplatit ve třech splátkách nicméně po složení jistoty (či zálohy), měl problémy s placením ostatních splátek a placení se oddalovalo až byl pohnán před soud a odsouzen k zaplacení o něco vyšší částce. Žádal o úlevu, ale i po této úlevě nedostál svých závazků. Proto byl císařem Rudolfem II pozván na osobní audienci. Kryštof však odprodával některé kusy panství aby závazku dostál. Jeho účty z té doby však dokládají, že za prodaná panství utržil daleko více než byl jeho závazek.

Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.