Dobrovolník
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek urgentně potřebuje úpravy. Pomozte Wikipedii tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku. Pokud nebude tento článek do 30 dnů upraven do přijatelné podoby, bude smazán.
Čas označení je 19. 3. 2007 14:39:12 SE(L)Č, tj. smazán bude 18. 4. 2007 14:39:12 SE(L)Č.
{{Urgentně upravit autor|Dobrovolník}}
RŮST A NÁBOR
V průběhu druhé světové války se Waffen-SS rozrostly z elitní jednotky čtyř pluků sestavených pouze z Němců splňujících přesné fyzické a rasové standarty Heinricha Himmlera na mnohojazyčnou sílu 900 000 mužů v 39 divizích, z nichž polovina byly buď dobrovolníci, nebo odvedenci. Přesto na svém vrcholu Waffen-SS představovaly pohou jedno desetinu síly Wehrmachtu – ale celou jednu čtvrtinu německých tankových jednotek. Explozivní růst v době války je důsledkem přání vytvořit nástroj politické moci, která zajistí nacistickou revoluci uvnitř Německa a vytvoří protiváhu vlivu armády. Ačkoliv mnoho bývalých důstojníků SS po válce tvrdilo, že Waffen-SS nebyla ničím jiným než bojovou silou, ve skutečnosti se tato organizace nikdy zcela neoprostila od svých původních politických idejí. Ještě v roce 1943 předmluva v příručce pro výcvik tankových vojsk zdůrazňovala „nutnost vytvořit neohroženou sílu, připravenou být vedoucí slokou při zabezpečování nadvlády Říše v jakékoliv situaci. Včetně udržení pořádku doma použitím všech a jakýchkoliv metod.
NEDOSTATEK VOJÁKŮ
Zajišťovat bezpečnostními silami nacistickou nadvládu vyžadovalo, aby SS byla daleko větší než před válkou. Ale takový růst nebyl jednoduchý. První překážkou byla armáda. Před válkou její generální štáb všemožně blokoval vybavení SS dělostřelectvem a trval na zákazu formování polních divizí. Navíc armáda určovala počet rekrutů, která měla SS získat. OKW (Oberkommando der Wehrmacht, Vrchní velitelství armády) stanovilo, kolik která armádní složka smí přijmout nováčků. Všichni muži v odvodním věku byli registrováni u Wehrbezirkskommando-WBK, Okresní vojenské správy. Žádný dobrovolník se nesměl hlásit u jednotky, pokud nebyl registrován u své příslušné WBK, a ráda si hlídala, aby ke vstupu do SS byl uvolňován co nejmenší počet mužů. Podmínky se pro SS lehce zlepšily s vypuknutím války. Navzdory přísnému výběru byl německých dobrovolníků dostatek. SS také pomáhala její pověst elitní jednotky a díky dobrým stykům s nacisty byl v řadách Hitlerjugend a v řadách Reichsarbeitdienst provádět nábor dřív, než po nováčcích z jejich řad stačil chňapnou Wehrmacht. Pověst Waffen SS u veřejnosti však začala upadat a ozbrojené SS začaly získávat pověst, jakou měla ostatní odvětví organizace. Potíže s veřejností ovšem nijak neovlivňovaly Himmlerovy plány. Ty naopak dostaly mocnou podporu, když odpovědnost za nábor převzal Gottlob Berger. Berger neustále hledal další zdroj vojáků, který by armáda nemohla zablokovat a začal pošilhávat za německé hranice. Po květnu 1940, po Sieg im Westen (Vítězství na západě), zahájila SS aktivní program náboru vhodných „nordických“, nebo „germánských“ dobrovolníků ze severní a západní Evropy, kteří měly vytvořit několik nových dobrovolnických legií Waffen-SS. Program ještě zesílil po červnu 1941, kdy SS začala shánět dobrovolníky, kteří by se zapojili do války proti Sovětskému svazu. Nacistická rasová doktrína původně představovala pro mnohé zájemce překážku. Vlámští dobrovolníci – holandsky mluvící Belgičané – byli považováni za árijce, a mohly jako dobrovolníci do Waffen-SS vstupovat. Ale Valoni – francouzsky mluvící Belgičané – nebyli považováni za rasově přijatelné a jakýkoliv valonský dobrovolník se k protikomunistické křížové výpravě mohl připojit jako dobrovolník v německé pravidelné armádě. Jak válka pokračovala a noví vojáci se hledali stále hůř, SS svá rasová měřítka neustále snižovala. Do Waffen SS se hlásilo mnoho dobrovolníků z mnoha evropských zemí, ale dokonce byla vytvořena i Indická dobrovolnická legie a hlásili se příslušníci i jiných neevropských národů.
Zahraniční dobrovolníci ve Waffen SS (mimo cizinců odvedených do SS z armádních složek)
Albánie 3000 21.div.SS
Belgie:Vlámové 23 000 5.div.SS, 27.div.SS
Belgie:Valoni 15 000 5.div.SS, 28.div.SS
Britové 50 Britský Freikorps
Bulhaři 200 – 1000? Bulgarisches Reg.
Chorvati 10 000 7.div.SS, 13.div.SS,
(včetně muslimů) 23.div.SS
Dánové 10 000 Freikorps Danemark,
11.SS. divize
Estonci 20 000 20.div.SS
Finové 1000 dobrovolnický prapor
Francouzi 8000 33.div.SS
Maďaři více než 20 000 25.SS, 26.SS, 33.SS
Indové 3500 dobrovolnická legie
Italové 20 000 29.SS italská
Lotyši 39 000 15.div.SS, 19.div.SS
Holanďané 50 000 23.div.SS, 34.div.SS
Norové 6000 5.SS,6.SS,11.SS,Dobrovol.
Poláci/Ukrajinci 25 000 14.div.SS
Rusové(Bělorusové) 12 000 29.div.SS, 30.div.SS
Rusové(Kozáci) 40 000 XV.SS-Kosaken-Kavalerie
Rusové(Turci) 8000 Osttürkische, Tatarische
Rumuni 3000? Waffen-Grenadierregiment
Srbové 15 000 Dobrovolnický sbor
Španělé 200 – 1000? Spanische-Freiwilliegen101
Švédové, Švýcaři 3000 5.div.SS, 11.div.SS
a Lucemburčané
Američané ve Waffen SS
Několik občanů USA bylo příslušníky Waffen-SS, ale nebyl vytvořena žádná jednotka z těchto dobrovolníků (navzdory některým zprávám o American Free Corps nebo George Washington Brigade). Podle záznamů SS sloužilo v 5.1940 ve Waffen-SS pět Američanů, ale po tomto datu jsou další počty nejisté. Second Lieutenant Martin James Monti (narozen 1910 v St. Louis, italsko-švýcarský otec a německá matka) byl odveden v 10.1944, cestoval z Karáčí do Neapole, kde ukradl průzkumný letoun F-4 nebo F-5 (fotografická verze P-38) a odletěl do Milána. Zde se vzdal, nebo spíše přeběhl k Němcům a pracoval jako propagandistický hlasatel (pod jménem Martin Wiethaupt) před začleněním do Waffen-SS v hodnosti SS-Untersturmführer v SS-Standarte Kurt Eggers. Koncem války byl poslán do Itálie, kde se vzdal Američanům (stále v uniformě SS), prohlašující, že dostal uniformu od partyzánů. Byl odsouzen za dezerci k 15 letům tvrdých prací. Ento rozsudek byl brzy zrušen a Monti vstoupil do US Air Corps, ale v roce 1948 byl propuštěn a zatčen FBI. Byl nyní odsouzen na 25 let vězení a propuštěn v roce 1960. Peter Delaney (Pierre de la Ney du Vair), v Lousianě narozený SS-Haupsturmführer v SS-Standarte Kurt Eggers, sloužil v Légion des Volontaires Français (LVF). Potkal Montiho a pravděpodobně ho získal pro vstup do Waffen-SS. Delaney byl zabit v roce 1945. Americké úřady nepodnikly žádný pokus o vystopování těchto dobrovolníků po válce, na rozdíl od Britů.
Tato stránka nerozebírá slovo dobrovolník v širším slova smyslu. Pouze "dobrušuje" téma Waffen SS.
