Druhá bitva o Atlantik
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhá bitva o Atlantik je jedna z nejdelších a nejdůležitějších kampaní druhé světové války. Trvala po celý konflikt a z hlediska západní fronty a přežití Velké Británie ji lze považovat za rozhodující střetnutí. Za její vrcholnou gradaci a rozhodující část se považuje období od půle roku 1940 do půle (resp. konce) roku 1943, kdy vyvrcholilo gigantické střetnutí německých ponorek se spojeneckými zásobovacími konvoji.
Zhruba v dubnu a květnu 1943 došlo k definitivnímu obratu ve vývoji konfliktu, kdy masivní nasazení letounů B-24 Liberatorů a Shorts Sunderlandů, doprovodných letadlových lodí, nových verzí radaru, ASDICu a vrhačů hlubinných náloží a min (zejména typu hedgehog) a přístrojů umožňujících určit přesnou lokaci vysílající ponorky ( H/F D/F) definitivně zvrátilo poměr sil ve prospěch Spojenců. Německá vylepšení ponorek (výkonější ponorky, protiletadlové ponorky, snorkel a vylepšené typy torpéd) nedokázaly situaci zvrátit a stále se zhoršující situace nakonec vyústila v něco, co už ani nepřipomínalo válku, ale spíše hon na německé ponorky. Velkou roli též hrála schopnost Spojenců číst německé zprávy šifrované přístrojem ENIGMA.
