Edward Franklin Albee

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, faktickou přesnost a případně i další aspekty tohoto článku. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi.

Edward Franklin Albee [Elbí] (12. března 1928) je americký dramatik. Bývá řazen k absurdnímu dramatu, ale on sám sebe považuje za realistického autora.

E. F. Albee se narodil se ve Washingtonu, ale jako čtrnáctidenní miminko byl adoptován rodinou Albee, ti žili v New Yorku, kde podnikali v divadelnictví.
E. Albee vystudoval Choate School, poté Trinity College.

Za jeho dílo mu byla třikrát (v letech 1967, 1975, 1994) udělena Pulitzerova cena.

[editovat] Dílo

V krátkých, často jednoaktových hrách zobrazuje člověka v krizových situacích samoty, lhostejnosti, přetvářky a lži.

Jeho hry často vycházejí z reálné skutečnosti.

Přestože jeho dílo je velmi úspěšné, nejen u diváků, ale i u kritiky, mnoho lidí se domnívá, že E. Albee plně nevyužil svůj talent a psal pouze tak, aby to stačilo.

Stalo se v ZOO - 1958, v této hře vystupují pouze dvě postavy Peter a Jerry. Peter je úředník ze střední třídy, který žije v nezájmu o okolní svět, zatímco Jerry je izolovaný a sklíčený muž, který má velké problémy. Tito muži se potkají na lavičce v New Yorkském Central Parku. Jerry zoufale potřebuje smysluplnou konverzaci s jinou lidskou bytostí. Vnutí se do konverzace s Petrem a nutí ho poslouchat svůj životní příběh a teorii, že lidský svět je jakási ZOO, kde lidé žijí odděleni svými byty. Děj je lineární, rozvíjí se před obecenstvem v reálném čase. Katalizátor pro šokující konec se objeví, když Peter oznámí, že musí jít. Jerry se v reakci na to neuvěřitelně rozzuří. Nečekaně vytáhne na Petera nůž a zahodí ho aby přiměl Petera ho zvednout a bránit se. Když Peter drží nůž k sebeobraně, tak že by s ním téměř nemohl ublížit, Jerry se na nůž sám napíchne. Peter je zmatený a velmi rozrušený. Jerry umírá téměř pokojně na lavičce. Hra prozkoumává témata izolovanosti, samoty, sociální nerovnost a odlidštění komerčního světa.
Balada o smutné kavárně - dramatizace novely Carson McCullersové
Pískoviště - 1959, krátká hra o generačních problémech.
Smrt Bessie Smith - 1960, tato hra se opírá o skutečnou událost, kdy (v 30. letech) lékaři odmítli ošetřit smrtelně zraněnou černošskou zpěvačku.
Americký sen - 1961
Kdo se bojí Virginie Woolfové - 1962, (v Čechách pod titulem Kdopak by se Kafky bál). Pravděpodobně nejslavnější autorova hra. Dva manželské páry vysokoškolských pedagogů stráví noc v otevřené (částečně i sexuální) komunikaci.
Malcolm - 1965
Křehká rovnováha - 1966
Všechno v zahradě - 1967
Naslouchání - 1976
Muž, který měl tři paže - 1982
Chůze - 1984
Koza aneb kdo je Sylvie?
Tři velké ženy - 1991
Americký sen'