Efrémův kodex
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Efrémův kodex (Codex Ephraemi rescriptus), označovaný obvykle jako C, je řecký majuskulní pergamenový kodex z poloviny 5. století, původem pravděpodobně z Egypta. Rukopis obsahoval původně 238 listů o velikosti 33 x 26 cm s 40-46 řádky každý. Z dochovaných listů jich 64 obsahuje starozákonní text, 145 novozákonní.
Ve 12. století byl celý kodex seškrabán a pergamen znovu použit. Nový text obhoval řecký překlad jednoho z textů Efréma Syrského (odtud i název kodexu). Původní řecký biblický text objevil v roce 1843 Konstantin von Tischendorf.
Od 16. století byl rukopis uložen ve Florencii, odkud se dostal do Paříže, kde v se v národní knihovně nalézá dodnes.
