Elementy drÃ¡hy

Z Wikipedie, otevÅ™enÃ© encyklopedie

elementy obÄ›Å¾nÃ© drÃ¡hy

Elementy drÃ¡hy je soubor Å¡esti veliÄin a jednoho ÄasovÃ©ho Ãºdaje, kterÃ© jednoznaÄnÄ› definujÃ drÃ¡hu kosmickÃ©ho tÄ›lesa v danÃ©m ÄasovÃ©m okamÅ¾iku kosmickÃ½m prostorem. StanovenÃ elementÅ¯ drÃ¡hy je hlavnÃm Ãºkolem nebeskÃ© mechaniky.

V klasickÃ© nebeskÃ© mechanice se jako elementy drÃ¡hy obvykle pouÅ¾ÃvajÃ nÃ¡sledujÃcÃ veliÄiny:

velkÃ¡ poloosa drÃ¡hy a, odpovÃdajÃcÃ stÅ™ednÃ vzdÃ¡lenosti tÄ›lesa od hmotnÃ©ho stÅ™edu (tÄ›Å¾iÅ¡tÄ›) soustavy, vyjÃ¡dÅ™enÃ© v astronomickÃ½ch jednotkÃ¡ch (AU);
excentricita Äili vÃ½stÅ™ednost drÃ¡hy e, udÃ¡vajÃcÃ typ obÄ›Å¾nÃ© drÃ¡hy (druh kuÅ¾eloseÄky) a jejÃ tvar;
sklon drÃ¡hy i k zÃ¡kladnÃ rovinÄ› soustavy souÅ™adnic, vyjÃ¡dÅ™enÃ½ v ÃºhlovÃ½ch stupnÃch pÅ™ÃpadnÄ› v radiÃ¡nech;
dÃ©lka vzestupnÃ©ho uzlu Î©, udÃ¡vajÃcÃ Ãºhlovou vzdÃ¡lenost vzestupnÃ©ho uzlu od osy x soustavy souÅ™adnic vyjÃ¡dÅ™enÃ¡ v ÃºhlovÃ½ch stupnÃch pÅ™ÃpadnÄ› v radiÃ¡nech;
argument Å¡ÃÅ™ky pericentra Ï‰, udÃ¡vajÃcÃ Ãºhlovou vzdÃ¡lenost pericentra od vzestupnÃ©ho uzlu vyjÃ¡dÅ™enou v ÃºhlovÃ½ch stupnÃch pÅ™ÃpadnÄ› v radiÃ¡nech;
stÅ™ednÃ anomÃ¡lie M, udÃ¡vajÃcÃ okamÅ¾itou polohu tÄ›lesa na drÃ¡ze vzhledem k pericentru tÃ©to drÃ¡hy v danÃ©m okamÅ¾iku, vyjÃ¡dÅ™enou v ÃºhlovÃ½ch stupnÃch pÅ™ÃpadnÄ› v radiÃ¡nech.

NÄ›kdy (zejmÃ©na pÅ™i popisu drah komet a planetek) je za zvolenÃ½ ÄasovÃ½ okamÅ¾ik udÃ¡vÃ¡n Äas prÅ¯chodu tÄ›lesa pericentrem; v tomto pÅ™ÃpadÄ› se neuvÃ¡dÃ mezi elementy drÃ¡hy stÅ™ednÃ anomÃ¡lie M, protoÅ¾e se definitoricky rovnÃ¡ nule (M = 0).

MÃsto argumentu Å¡ÃÅ™ky pericentra se nÄ›kdy pouÅ¾ÃvÃ¡ jako alternativnÃho elementu dÃ©lka pericentra Ï€, pro kterou platÃ vztah:

$Ï€ = Î© + Ï‰$ .

TakÃ© mÃsto velkÃ© poloosy drÃ¡hy a se nÄ›kdy udÃ¡vÃ¡ buÄ stÅ™ednÃ dennÃ pohyb tÄ›lesa na drÃ¡ze n, nebo doba obÄ›hu (perioda) P; vztahy mezi tÄ›mito tÅ™emi veliÄinami vyjadÅ™ujÃ vzorce:

$P = \sqrt{ a^3 }$

pro pohyb tÄ›lesa kolem Slunce; a je velkÃ¡ poloosa v astronomickÃ½ch jednotkÃ¡ch (AU) a P je doba obÄ›hu ve rocÃch), resp.

$P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }$

pro pohyb kolem libovolnÃ©ho tÄ›lesa, kde a je velkÃ¡ poloosa, P je doba obÄ›hu a Î¼ je gravitaÄnÃ parametr centrÃ¡lnÃho tÄ›lesa;

$n = 2Ï€ / P$

pro stÅ™ednÃ dennÃ pohyb n vyjÃ¡dÅ™enÃ½ v radiÃ¡nech za jednotku Äasu, P je doba obÄ›hu, resp.

$n = 360 / P$

pro stÅ™ednÃ dennÃ pohyb n vyjÃ¡dÅ™enÃ½ ve stupnÃch za jednotku Äasu, P je doba obÄ›hu.

Pro potÅ™eby sledovÃ¡nÃ umÄ›lÃ½ch druÅ¾ic ZemÄ› se pouÅ¾ÃvajÃ tzv. dvouÅ™Ã¡dkovÃ© elementy drÃ¡hy (TLE), kterÃ© obsahujÃ navÃc Ãºdaje potÅ™ebnÃ© pro vÃ½poÄet zmÄ›n drÃ¡hy v dÅ¯sledku pÅ¯sobenÃ odporu zemskÃ© atmosfÃ©ry.

V astrionice se mÃsto elementÅ¯ drÃ¡hy uÅ¾ÃvÃ¡ stavovÃ½ vektor pohybu kosmickÃ©ho tÄ›lesa k danÃ©mu okamÅ¾iku. Tento stavovÃ½ vektor je Å¡estirozmÄ›rnÃ½ a tvoÅ™Ã jej jako prvnÃ aÅ¾ tÅ™etÃ sloÅ¾ka tÅ™i sloÅ¾ky polohovÃ©ho vektoru popisujÃcÃ okamÅ¾itou pozici kosmickÃ©ho tÄ›lesa ve stanovenÃ©m Äase a ÄtvrtÃ¡ aÅ¾ Å¡estÃ¡ sloÅ¾ka stavovÃ©ho vektoru tÅ™i sloÅ¾ky vektoru okamÅ¾itÃ© rychlost tÄ›lesa. PolohovÃ½ vektor a vektor okamÅ¾itÃ© rychlosti jsou pÅ™itom urÄovÃ¡ny k inerciÃ¡lnÃ vztaÅ¾nÃ© soustavÄ› s poÄÃ¡tkem souÅ™adnic hmotnÃ©m stÅ™edu (tÄ›Å¾iÅ¡ti) soustavy (napÅ™. v tÄ›Å¾iÅ¡ti SluneÄnÃ soustavy, nebo v tÄ›Å¾iÅ¡ti ZemÄ›).

CitovÃ¡no z â€žhttp://cs.wikipedia.org../../../e/l/e/Elementy_dr%C3%A1hy.htmlâ€œ

Kategorie: NebeskÃ¡ mechanika | Kosmonautika