Francesco Nicola Fago
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francesco Nicola Fago, (26. února 1677, Taranto – 18. února 1745, Neapol), italský barokní skladatel a hudební pedagog, příslušník neapolské operní školy.
Obsah |
[editovat] Život
Studoval v Neapoli na konzervatoři Conservatorio della Pietà dei Turchini v letech 1692 – 1695. Od roku 1705 až téměř do konce svého života na této škole i vyučoval a souběžně vykonával tutéž funkci na konzervatoři S. Onofrio. V letech 1709 až 1731 byl kapelníkem v Tesoro di S. Gennaro. V této funkci ho pak vystřídal jeho syn. Nicola Fago od roku 1736 vedl až do své smrti orchestr a sbor v chrámu S. Giacomo dei Spagnuoli. Zemřel v Neapoli 18. února 1745.
[editovat] Dílo
Jeho dílo zahrnuje několik oper a kantát. Hlavní těžiště jeho díla je však v hudbě chrámové.
[editovat] Opery
- L'Astratto (Neapol, 1709)
- Il Radamisto (Piedimonte, 1707)
- Le fenzejune abbendurate, (Neapol, 1710)
- Cassandra Indovina (Neapol, 1711)
- La Cianna commedia per musica, (Neapol, 1711)
- Lo Masillo (Neapol, 1712)
- La Dafne favola pastorale in stile arcadio, (1714, Neapol)
- Il Faraone Sommerso, (?)
[editovat] Kantáty
- D'Aretusa in sul Lito
- Sapesse il core almen
- Se gelosia crudele
- Sia con me Fillide ingrata
- Sopra del bel Sebeto
- Trà cento belle
- Tormento, kantáta
- Le cantate da camera
[editovat] Jiná významná díla
- Magnificat
- Te Deum
- Stabat Mater
- četné mše, responsoria, litanie, Confitebor a j.
