Franciszek Rychnowski
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franciszek Dionizy de Welehrad Rychnowski [frančišek dyoňizy rychnovski] (asi 1850 Velehrad – asi 1929 Lvov), užívající pseudonym Iks won Chyr (anagram příjmení) byl polský inženýr a vynálezce.
V 90. letech 19. století si nechal patentovat pec pro ústřední topení a nápad publikoval v Technickém časopisu (Czasopismo Techniczne).[1] Pracoval na Technickém učení ve Lvově a svá díla představoval na tamější výstavě Polytechnické společnosti v roce 1902.[2]
Ve 20. letech 20. století publikoval vlastním nákladem pod pseudonymem dvě knihy, ve kterýc popisoval jisté kontroverzní teorie. V knize „Mane tekel fares. 44 wspomnienia z przeszłości. Fragmenty wyników z czterdziestoletnich zabiegów leczniczych pod akademicką nazwą kurszerstwa, szarlatanerii i oszukańczej sugestii“ (44 vzpomínky z minulosti. Fragmenty výsledků čtyřicetiletých léčebných zákroků pod akademickým názvem kurfušérství[3], šarlatánství a podvodnické sugesce)[4] popisuje svou léčebnou metodu. V knize Omnia in sole. Reminiscencje naukowe (Vědecké reminiscence) [5] své vědecké teorie. Byl autorem koncepce éteroidu, životní energie, která by měla být základem všech fyzikálních jevů, kterou lze přirovnat k pojmům élan vital Henriho Bergsona nebo orgonu Wilhelma Reicha.
Jméno lvovského inženýra a vynálezce Franciszka Rychnowského se několikrát objevuje ve fantastických povídkách Andrzeje Pilipiuka.
- ↑ Biblioteka Zakładu Naukowego Ossolińskich, nr kat. 347.971 I.
- ↑ Katalog jubilejní výstavy Politechnické společnosti ve Lvově, Lvov, 1902, dle Polscy wytwórcy instrumentów naukowych w XIX wieku Macieje Kluzy z Muzea Jagellonské univerzity.
- ↑ Slovo kurfuszer není v žádných sloučasných polských slovnících, pravděpodobně začátek slova kur vychází z latinského cūra, soustavně léčit, kúra a druhá z polského fuszerka, fušovat, špatně něco dělat, z německého pfuschen.
- ↑ Titul v Jagellonské knihovně, kat. č. 514409; pravděpodobný obsah díla
- ↑ Titul v Jagellonské knihovně, kat. č. 248408 II
