Götz von Berlichingen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Divadelní hra Götz von Berlichingen je známá tragédie německého spisovatele Johanna Wolfganga von Goethe (1749-1832). Byla vydána v roce 1773 a dočkala se jako první z Goetheho dramat širokého úspěchu v celém Německu. Pojednáním o národních hrdinech místo klasických antických témat navazuje na hry Shakespeara a lze o ní mluvit jako o jednom z děl stojících na počátku éry romantismu. Hra vypráví o skutečné historické postavě, Götzi von Berlichingenovi.
[editovat] Götzův citát
Z této divadelní hry i pochází známý tzv. Götzův citát (v originále Götzzitat). Ve třetím obraze Berlichingen znovu přepadá bohaté kupce, aby mohl kořist rozdělit chudým. Císař na něj vypisuje odměnu, mnozí lidé se jej vydají hledat a Berlichingen se schová na jednom zámku. V té chvíli zazní citát, který se ovšem váže na jistého poručíka a nikoli na císaře:
- (v originále) „Mich ergeben! Auf Gnad und Ungnad! Mit wem redet Ihr! Bin ich ein Räuber! Sag deinem Hauptmann: Vor Ihro Kaiserliche Majestät hab ich, wie immer, schuldigen Respekt. Er aber, sag's ihm, er kann mich im Arsche lecken!“
- (v překladu) „Vydat se! Na milost a nemilost! S kým to Vy mluvíte! Jsem snad zloděj! Řekni svému poručíkovi: Před Vaší Císařskou Milostí mám, jako vždy, uctivý respekt. Ale on, řekni mu, může mi políbit prdel!“
Tento citát je mezi Němci velice známý, neboť z něj pochází spojení „am Arsch lecken“ (políbit na prdeli), avšak v originále dokonce ve formě, která je v dnešním jazyce poněkud ohroublejší (políbit v prdeli).
