Gentamicin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gentamicin | |
![]() |
|
Sumární vzorec | C21H43N5O7 |
Molární hmotnost | 477.596 g/mol |
Gentamicin je aminoglykosid se širokým spektrem účinku pro parenterální použití (vedlejší účinky v závislosti na koncentraci). Byl izolován v roce 1963 z Micromonospora purpurea. Má bakteriostatický až baktericidní účinek na většinu Gramnegativních bakterií, včetně pseudomonád, stafylokoků. Neúčinkuje na enterokoky, mykobakterie a anaerobní bakterie. Pravidelný vznik rezistence (enzymatická inaktivace acetylázami a fosfotransferázami, částečně i impermeabilita buněčné stěny a alterace vazebných proteinů). Gentamicin je značně toxický - ototoxicita (vestibulární funkce), nefrotoxicita (postižení proximálních tubulů ledvin). Využití: terapie závažných infekcí a sepsí, často v kombinaci s beta-laktamovými antibiotiky, močové a stafylokokové infekce.