Geobiomy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Geobiomy jsou pásy rostlinstva s příznačnými soubory živočichů a mění se od rovníku k pólům; v každém geobiomu je všude stejná životní forma vegetace, která je přizpůsobena podnebí příslušného pásu (tzv. klimaxové vegetace).
Obsah |
[editovat] Lesy tropického pásu
Výskyt Západní Afrika, jihovýchodní Afrika, ostrovy západního Tichého oceánu, Jižní Amerika od Panamy po Brazílii.
Podnebí V deštném pralese jak známo prší. Množství srážek je pokaždé nadmíru velké. Nikdy na zeměkouli není více světla, tepla a vlhka než v korunách deštných pralesů. V pralese je dusné vedro, vlhko a tma, jelikož přes husté korunové patro projde jen málo paprsků slunce.
Rostlinstvo Na jednom stromě v panamském pralese napočítali entomologové přes 950 druhů brouků. Koruny některých stromů se tyčí až ve výšce 40-50 metrů. Korunové patro pralesa tvoří ty nejvyšší stromy, hlavně mangovníky, fíkovníky, duby a buky. Jejich obrovské listy se natáčejí vstříc slunci, a stíní tak nižším rostlinám. Pod vysokými korunami stromů najdeme oblast lián, které se divoce vinou okolo kmenů. Některé druhy lián tvoří naprosto neuvěřitelné a nelogické zákruty. Ze starších větví stromů rostou ještě orchideje a bromélie. Kmeny stromů rostou podivně zakroucené a jsou často ověšeny liánami, fíkovníky škrtiči i vzdušnými kořeny bromélií. Dole pod kmeny rostou mechy, řasy a kapradiny. Nenajdeme tam ale podrost. Na zemi v pralese je plno bahna, ale překvapivě málo shnilého listí. Rozkladné procesy jsou totiž neobyčejně rychlé, a tak houby a plísně tu mají krátký život. Dopadá sem jen asi 5% slunečního svitu. Zato to tu žije hmyzem. Termitiště jsou velká a mravenčí dálnice doslova protkávají stromy.
Živočišstvo V korunách stromů létají orel opičí, velcí ptáci zoborožci a tukani, ale i malí, jako například papoušci a ledňáčci. Žijí tam celé tlupy gibbonů, listy a plody stromů jsou potravou pro množství ptáků, opic a jiných savců. Svá hnízda si tu staví i osaměle žijící orangutani. Malí asijští sloni si vyšlapávají pralesem cestičky, jiné šelmy, jako pardál obláčkový, loví mezi korunami stromů veverky a ptáky. Ale žije tam i množství malých stromových hadů a několik druhů žab. Mezi kmeny můžeme spatřit plachtící veverky, které uletí až 30 metrů. Dále tam můžeme najít leguány. Prales ožívá hlavně při stmívání a při svítání, kdy se vyměňuje noční a denní hlídka zvířat. Nerůznější cvrlikání, kuňkání, cvakání, volání, řvaní. je téměř ohlušující.
Využití člověkem Odborníci odhadují, že 2000 druhů rostlin by mohlo být využito při léčbě rakoviny a jiné zase proti AIDS.
Zásah člověka Ničení tropických deštných lesů je nejnaléhavějším problémem. V posledních desetiletích lidé kácejí stále více pralesů jak pro dřevo, tak i pro novou zemědělskou půdu. Navíc půda obnažená po vykácení stromů je příliš chudá na to, aby po delší dobu dávala úrodu nebo uživila dobytek.
[editovat] Savany
Savany se rozkládají v tropickém a subtropickém pásu. Navazují na tropické monzunové lesy a rovníkové deštné lesy. Jsou zde časté požáry.
Výskyt Jižní Amerika (jižní Brazílie a v okolí řeky Paraná, Venezuela), Indie, jižní tok řeky Mekong, západ a východ Austrálie
Podnebí Méně srážek než v tropických monzunových lesích a rovníkových deštných lesích. V těchto oblastech se pravidelně střídá zimní období such a letní období dešťů. Letní období dešťů- na srážky je nejbohatší na jaře a na podzim, ale se vzrůstající zeměpisnou šířkou celkově srážek ubývá a zimní sucha jsou stále zřetelnější. V těchto oblastech se teploty pohybují okolo 40°C-50°C ve stínu, v noci klesají na 10°C a na okraji pouští až pod bod mrazu. Období dešťů provázejí časté bouřky s odpoledními lijáky.
Rostlinstvo Travnaté porosty a rozptýlené stromy nebo křoviny. Důležitou plodinou je kávovník. Na plantážích se pěstuje bavlník, podzemnice olejná a obilí.
Živočišstvo V jednotlivých světadílech se savany od sebe výrazně liší. Pro africké savany jsou příznačné zebry, gazely, antilopy, nosorožci, pštrosi, sloni afričtí a hyeny. Pro americké savany je příznačný jaguár. V savanách žijí také žirafy, lvi, levharti, gepardi.
Savany se využívají jako pastviny pro dobytek. Rozsáhlé plochy savan bylo rozorány a přeměněny na plantáže. Zvěře v afrických savanách ubývá a pro jejich záchranu jsou v Africe zřizovány národní parky. I v nich však pytláci vybíjejí zvěř.
[editovat] Pouště
-Arabská, Libyjská, Kalahari, Gobi a mnoho dalších. ale nejznámější je Sahara
Výskyt- typické především pro severní Afriku a jihozápadní Asii, dále sever Mexika střed Austrálie
Podnebí Pro pouště jsou příznačné vysoké teploty vzduchu, malé množství a nepravidelný výskyt srážek a tak vysoký výpar, že srážky nejsou dostatečné pro život vegetace typické pro jiné oblasti téže zeměpisné šířky. Suché podnebí potlačuje růst vegetace. Roční úhrn srážek je zde menší než 250 mm. Zvířata tu opouštějí své úkryty jen v noci, protože ve dne tu teplota přesahuje až 40 °C. V noci se tu teplota pohybuje nad, ale někdy i pod bodem mrazu. Výkyvy mezi denní a noční teplotou tu jsou okolo 30°C.
Rostlinstvo Řídký porost tvořený rostlinami odolnými proti suchu, schopnými života v oblastech s malým množstvím a nepravidelným výskytem atmosférických srážek. Pouštní rostliny jsou různě přizpůsobeny nutnosti přežít dlouhá období sucha. Často mají voskovité listy a tlustou houževnatou kůru, což omezuje transpiraci, dužnaté stonky, které jsou zásobárnami vody, a rozsáhlý kořenový systém schopný nalézt dostatek půdní vláhy. Zakrslé rostliny zde dorůstají do výšky jen několika centimetrů. Podzemnice olejná, bavlník, palma datlová a kaktusy.
Živočišstvo Pouštní výři, pouštní gepardi, zmije rohatá, štíři, gazela, lišky, jestřábi, velbloudi a mnoho dalších zvířat. Velbloudi byli nakonec ochočeni člověkem, který si z nich udělal nejznámější dopravní prostředek africké pouště. Velbloud je pro kočovníka soumarem, dopravním prostředkem a zdrojem mléka.
S přibývajícími srážkami přecházejí pouště pozvolna v polopouště a porosty rostlin odolných vůči suchu. Jsou využívány jako pastviny pro stáda koz a velbloudů. Vypásání rostlinstva v polopouštích vede k rozšiřování pouští (desertifikaci).
[editovat] Subtropické krajiny
Výskyt v oblasti okolo Středozemního moře, jihovýchodní Asie, v teplém přímořském podnebí středního a jižního Japonska a v Americe na Floridě a na pobřeží Mexického zálivu
Podnebí Subtropy tvoří přechod mezi teplým a mírným teplotním pásem. Jsou zde horká suchá léta, zimy jsou mírné a deštivé.
Rostlinstvo Rostlinstvo se přizpůsobilo horkému a suchému létu. Většina stromů a keřů má tvrdé kožovité listy, z nichž se voda vypařuje jen nepatrně. Také jejich plody (např. pomeranče nebo citrony) jsou chráněny před vysycháním tlustou kůrou.
Živočišstvo Na svazích hor- pastevectví
Využití člověkem Pěstování tropického ovoce u nás ve sklenících, z dubu korkového se loupe kůra na výrobu korkových zátek.
[editovat] Stepi a lesostepi mírného pásu
Výskyt Evropa a Asie (stepi), Severní Amerika (prérie) a Jižní Amerika (pampy)
Podnebí V krajinách mírného pásu s nízkým ročním množstvím srážek (300 až 400 mm), které nestačí pro růst stromů, vznikla travinní společenstva. Podnebí stepních krajin se vyznačuje velkými teplotními rozdíly mezi horkým létem a chladnou zimou. V létě je ve stepi teplo a sucho.
Rostlinstvo Přírodní krajina je porostlá trávou, bylinami a nízkými křovinami.
[editovat] Lesní krajiny mírného pásu
[editovat] Tundry a polární pustiny studeného pásu
Tundra je rostliné společenství.Rostou v ní traviny,mechy,lišejníky a zakrslé křoviny(např. vrba,bříza).Tundra leží v Arktidě.
