Gerlachovský štít
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Gerlachovský štít | |
|---|---|
 |
|
| Gerlachovský štít z Velické doliny (září 2005) | |
| Pohoří | Vysoké Tatry |
| Vrchol | 2654,4 m |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Slovensko |
| Prvovýstup | 1834 Ján Still |
| Horniny | diority až granodiority |
| Poznámka | nejvyšší hora Karpat a Slovenska |
| Povodí | Poprad |
Gerlachovský štít, zvaný též Gerlach, je nejvyšší horou Vysokých Tater, Slovenska a celých Karpat – býval nejvyšší horou Československa. Hora je pojmenována podle Gerlachova, nad kterým se vypíná a do jehož území patří. Leží v jihovýchodní rozsoše Zadného Gerlachovského štítu, od kterého ho odděluje Gerlachovské sedlo. Z vrcholu pokračuje hřeben na Kotlový štít, kde se rozvětvuje a vytváří známý Gerlachovský kotel. Gerlachovský štít je pro svoji výšku, dostupnost a krásnou horskou scenérii jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů.
Obsah |
[editovat] Geologie
Hora je budována diority až granodiority.
[editovat] Historie
Měření výšek tatranských štítů se datuje k roku 1763, kdy vídeňský dvůr nařídil tzv. josefínské mapování, tedy kartografické zpracování celé habsburské monarchie. To prováděli vojenští měřiči pod vedením Waldaufa a Fleischera, ale jejich výsledky nebyly publikovány. Zřejmě na základě těchto měření bylo v roku 1780 v díle „Geographie des Königreichs Ungarn“ uvedeno, že nejvyšším štítem celých Tater je Kriváň. Ke stejnému závěru dospěl v roce 1788 i bratislavský mineralog Ján Fichtel, který výšku Kriváně odhadl na 3800 metrů nad mořem. Anglický cestovatel Robert Townson považoval za nejvyšší štít Tater Lomnický štít. Ani vědci v 19. století, mezi nimi i známý švédsky botanik Göran Wahlenberg, neurčili výšku tatranských vrcholů správně. Jako nejvyšší uváděli Lomnický anebo Ľadový štít. Gerlach svojí výškou figuroval až na čtvrtém místě. V letech 1837 a 1838 prováděl měření tatranských štítů Ľudovít Greiner, ředitel jelšavské lesní správy koburgovského velkostatku. Až on správně zjistil, že nejvyšším štítem Tater je Gerlach. Veřejnost však Greinerovo objevné měření nepřijala, což se změnilo až v 70. letech 19. století.
[editovat] Názvy Gerlachu
Gerlachovský štít byl v 19. století nazýván „Štítem Františka Jozefa“ a v 50. letech 20. století byl přejmenován na „Stalinov štít“.
[editovat] Výstupy
První výstupy na Gerlachovský štít vykonali lovci a botanici. Je možné, že někteří z nich vystoupili až na vrchol. Pravděpodobně prvním člověkem, který prokazatelně v roce 1834 stál na vrcholu, byl spišský Němec Ján Still (1805–1890), učitel na katolické škole v Novej Lesnej. Výpravy na Gerlach se účastnil i jeho švagr Gellhof, stavitel z Veľkej, Martin Urban Spitzkopf, mlynář z Novej Lesnej a dva další neznámí lovci kamzíků.
[editovat] Turismus
Výstup na Gerlachovský štít je povolen jen v doprovodu horského vůdce. Cena za doprovod se pohybuje kolem 2000 slovenských korun za osobu. Horští vůdci, kteří pracují pod hlavičkou Horské záchranné služby, si účtují 6000 korun za výstup, přičemž berou maximálně čtyři osoby.
