Ginnungagap
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ginnungagap („zející hlubina“, „propast propasti“) byla v severské mytologii obrovská propast, která existovala před stvořením světa mezi Niflheimem a Múspellheimem.
Na severu Ginnungagapu byl Niflheim, země chladu, a na jihu Múspellheim, země ohně. Ve středu Niflheimu vyvěraly ze studny Hvergelmi řeky Élivágy ústící do Ginnungagapu. V propasti jejich vody zamrzaly a ta se tak plnila. Z jihu však zároveň sršely ohnivé jiskry a střet ledu s ohněm byl příčinou vzniku první bytosti, obra Ymiho. Poté, co Ódin a jeho bratři Ymiho zabili, odtáhli jeho tělo doprostřed Ginnungagapu a vytvořili z něj zemi.
[editovat] Podívejte se také na
 |
Severská mytologie |
|---|---|
| Seznam bohů | Ásové | Vanové | Dísy | Obři | Elfové | Álfové | Valkýry | Einherjové | Norny | Ódin | Thór | Frey | Freya | Loki | Baldr | Týr | Yggdrasil | Ginnungagap | Ragnarök | |
| Zdroje: Poetická Edda | Prozaická Edda | Ságy | Snorri Sturluson | Runy | Runové kameny | Staroseverština | Pravopis | Vliv severské mytologie | |
| Společnost: Období Vikingů | Skaldi | Skaldská poezie | Kenning | Heiti | Čísla | |
| Devět světů severské mytologie | Lidé, místa a věci |
