Guntram
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Guntram (545 - 592), také psaný Gontram, Gontran, Gunthram nebo Gunthchramn, byl burgundským králem v letech 561 až 592. Byl synem krále Chlothara I., a Ingundy. Král Chlothar měl čtyři syny, Chariberta, Chilpericha, Sigiberta a Gontrama. Mezi ně rozdělil franskou říši. Gontram se po otcově smrti v roce 561 stal králem v Burgundsku a hlavním městem učinil Orléans.
Současný významný kronikář Řehoř Tourský (Georgius Florentius Georgius, biskup v Tours), jej vždy nazýval dobrým králem Guntramem a to i když podával svědectví o jeho nevyvedených manželstvích.
Guntram se poprvé oženil se svou konkubínou Venerandou, otrokyní patřící jednomu z jeho mužů. S tou měl syna Gundobada. Později se oženil s Marcatrudou a Gundobada poslal do Orleánsu. Když i Marcatruda porodila syna, začala být žárlivá a Gundobada nechala otrávit. Vzápětí ztratila však i svého syna. Guntram se o jejím činu dozvěděl, zapudil ji a Marcatruda do roka zemřela. Potřetí se oženil s Bibillou. Měl s ní dva syny Chlothara a Chlodomera.
V každém případě byl v mládí prudké nevyrovnané povahy, aby vzápětí hluboce litoval svých činů. Nakonec zvítězila odpovědnost k Bohu a národu. Kál se ze svých hříchů a svou vládu zcela podřídil křesťanským principům. Podle kronikáře se stal ochráncem ponížených, nadějí chudých a utěšitelem nemocných. Přísně a spravedlivě vynucoval vládu zákona a po celé zemi stavěl kláštery a kostely. Přežil i dva pokusy o atentát. Kronikář Řehoř také podává svědectví o zázracích, které se udály před i po Guntramově smrti. U některých byl prý osobně svědkem.
V roce 567 zemřel jeho bratr Charibert I. vládnoucí v Paříži a jeho země byla rozdělena mezi zbývající bratry. Vdova po Charibertovi se chtěla provdat za nejstaršího z bratři, kterým byl Guntram. Cirkevní sněm v r. 557 však tuto tradici označil za incest a tak ji Guntram raději umístil do kláštera v Arles.
V následujících občanských válkách o otcovské dědictví mezi bratry Sigibertem a Chilperichem byli oba zavražděni. Poté, co obě zbývající Guntramovy vlastní děti zemřely na dysentérii, ujal se synů svých zavražděných bratří.
Vedl značně neúspěšné války proti Gótům. Ztratil téměř celé své vojsko. Porážku připsal minulým hříchům a ještě posílil svou zbožnost.
Zemřel roku 592 v Chalon-sur-Saône, kde je také pohřben v chrámu svatého Marcela, který sám založil. Svým nástupcem jmenoval adoptovaného syna Childeberta II. Záhy po své smrti byl svatořečen.
Svátek svatého Guntrama se slaví 28. března.
