Guta Habsburská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Guta (Jitka) Habsburská (13. března 1271 – 18. června 1297 Praha) byla českou královnou a manželkou Václava II.
[editovat] Původ
Příbuzenstvo | |
---|---|
otec | |
matka |
Gertruda z Hohenbergu
|
manžel | |
syn | |
dcera | |
dcera | |
bratr |
Albrecht I. Habsburský
|
Guta pocházela z rodu Habsburků, narodila se v manželství římského krále Rudolfa I. a Gertrudy z Hohenbergu. Již jako pětileté dítě se stala objektem politických plánů svého otce, který v rámci vídeňských mírových smluv s Přemyslem Otakarem II. sjednal, že Guta nebo některá z jejích sester se provdá za českého kralevice Václava, tehdy rovněž pětiletého. K jejich formálnímu sňatku (zasnoubení) došlo již roku 1279, druhý sňatek se uskutečnil počátkem roku 1285 v Chebu a nevěsta dostala jako věno „vévodství Rakouské od hranic moravských až k hranicím dunajským“ (Václav se ovšem nakonec těchto území nedočkal). Následovala slavnostní svatební noc, ale poté odvezl Rudolf svoji dospívající dceru nazpět do Německa. Prý kvůli hříchu, který ovládl pražský dvůr (měl tím na mysli nelegitimní soužití ovdovělé královny Kunhuty se Závišem z Falkenštejna).
[editovat] Na pražském dvoře
Teprve když Václav II. chystal roku 1287 svoji královskou korunovaci (která se však tehdy neuskutečnila), přesídlila v létě do Prahy i jeho choť Guta Habsburská. Kunhuta byla v té době již po smrti, a tak začala na Václavově dvoře brzy udávat tón právě mladá královna, podle zbraslavského kronikáře prý půvabná, vznešená a především nesmírně cudná a ctnostná paní. Guta chovala stejně jako její otec velkou zášť k dobrodružnému Falkenštejnovi a přispěla tak k tomu, že její choť přestal být uhlazenému, leč neupřímnému šlechtici nakloněn a nakonec ho dal popravit. Guta byla především zastánkyní habsburských zájmů na pražském dvoře a Falkenštejn zájmy jejího otce zcela jistě ohrožoval - například požadoval zpět pro českého krále Korutany. Velkoryse podporovala Václava v jeho zájmu o Polsko.
Teprve roku 1297 byla uskutečněna již několikrát předtím plánovaná korunovace Václava II. na českého krále. Slavnost byla velkolepá, ale šestadvacetiletou královnu, která od nedávného, již devátého porodu, stále churavěla, okázalý obřad, při němž musela být obtížena skvostným šatem a honosnými šperky, k smrti unavil. Dva týdny poté zemřela, stejně jako předtím její poslední dcera Guta.
[editovat] Potomci
Během desetiletého manželského soužití s Václavem II. dala Guta Habsburská život deseti dětem (prvním byl syn Přemysl Otakar narozený roku 1288, který po šesti měsících zemřel). Dopělého věku se dožili pouze druhorozený syn Václav III. (jeho sestra – dvojče zemřela), poslední přemyslovský král na českém trůně, a dcery Anna, Eliška a Markéta. Neustálá těhotenství, jež byla důsledkem královy touhy po dalším mužském dědici, Gutu nesmírně vyčerpávala, takže již nebyla schopná donosit a porodit zdravého potomka. Její poslední děti zemřely při porodu nebo brzy po něm.