Hřib plavý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Hřib plavý |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Hřib plavý http://www.nahuby.sk/ autor Stanislav Jirásek
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Boletus impolitus Fr. |
Hřib plavý (Boletus impolitus Fr.) je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Někdy povrchem třeně připomíná kozáky a je mezi ně i zařazován.
Obsah |
[editovat] Popis
- Klobouk může dosáhnout až 25 cm v průměru, často je vrásčitý nebo hrbolkatý. Zbarven je plavě žlutavě až světle hnědavě
- rourky jsou světle citrónově žluté až zlatožluté, ve stáří mají zelenavý odstín, pomačkáním nemění barvu.
- Třeň je 5 - 18 cm vysoký, 2,5-8 cm tlustý, protáhle kyjovitý nebo válcovitý, nažloutlý, pod rourkami vždy světlejší, zbarven je do hněda nebo červenava. Toto červenavé zbarvení je někdy patrné jen na nejmladších plodnicích, záhy však mizí.
- Povrch třeně je vláknitě šupinkatý.
- Dužnina je bělavá nebo citrónově nažloutlá, na vzduchu neměnlivá, v bázi třeně někdy načervenalá.
- Má mírnou chuť a charakteristický, za syrova často jen slabý pach po fenolu (karbolu).
[editovat] Použití
Jde u nás o poměrně vzácnou houbu.
Pro výrazně se projevující karbolový zápach při vaření plodnic se tato houba téměř nepoužívá v kuchyni, přestože jde o jedlou houbu. Staré plodnice jsou nepoživatelné.
[editovat] Výskyt
Teplomilný druh hřiba. Vyskytuje se v červnu až září v šípákových a teplomilných doubravách, ve světlých listnatých lesích a parcích. Upřednostňuje duby, buky, habry, nižší polohy a vápenité půdy. Hřib plavý se vyskytuje hlavně na výslunných místech a vyhřátých lesních okrajích, ale roste i ve starých parcích pod duby, buky, habry, lipami a jinými listnáči. Dává přednost vápencovým půdám. Vyskytuje se v teplých oblastech Evropy a v severní Africe. U nás je poměrně vzácný, vyskytuje se např. v okolí Brna.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
-
- SVRČEK, M., VANČURA, B. Houby. Praha : ARTIA, 1987. S. 110.
