Highlands
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Highlands (též Skotská vysočina) je pohoří na severu Velké Británie, resp. Skotska. Na tomto území se vyskytuje mnoho jezer (lochs) a horských štítů (glens). V minulosti se v celé této oblasti mluvilo gaelštinou a oblast byla politicky rozdělená do mnoha rodinných klanů. V současné době je oblast velmi řídce osídlená a její krajina je považována za jednu z nejmalebnějších v Británii.
Nejvyšší horou je Ben Nevis s výškou 1344 m nad mořem. Největším městem je Inverness.
Obsah |
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Vymezení oblasti
V tradiční skotské geografii označuje termín Highlands část Skotska severozápadně od linie spojující města Dumbarton a Stonehaven, včetně Vnitřních a Vnějších Hebrid, ale bez Orknejí a Shetland. Tato oblast je odlišná od Scottish Lowlands jazykem a zvyky, které zde po staletí přežily navzdory anglikanizaci. Již od 14. století rostlo u obyvatel uvědomění si kulturních odlišností mezi Highlands a Lowlands. Město Inverness je obvykle považováno za hlavní město Vysočiny, ačkoliv existuje více definic hranic mezi Highlands a Lowlands, které působí nejasnosti v této záležitosti. Celek Vysočiny je rozdělen údolím Great Glen na Grampian Mountains a Severozápadní vysočinu. Pojem Highlands se také může vztahovat k administrativním regionům Highland council area nebo Highlands and Islands, jejichž geografické vymezení je mírně odlišné.
[editovat] Kultura
Z kulturního hlediska je oblast velmi odlišná od sousední nížinaté oblasti Scottish Lowlands. Na většině území Vysočiny byla po staletí převládajícím jazykem Skotská gaelština. Můžeme pozorovat určité podobnosti mezi kulturou Vysočiny a Irska - např. gaelský jazyk, sport hurling (druh pozemního hokeje) a keltskou hudbu. Hudba Vysočiny, která je podobná tradiční irské hudbě, často vyjadřuje historický odpor k Angličanům, jenž je méně častý mezi Skoty z Lowlands.
[editovat] Náboženství
Skotská reformace, která začala v Lowlands, dosáhla v gaelsky hovořících oblastech Vysočiny jen částečného úspěchu. Římsko-katolická církev zůstala silná především ve střední části, a je doplňována Irskými františkánskými mnichy, kteří sem pravidelně přijíždějí, aby sloužili mše (ve společné gaelštině).
[editovat] Geologie
Skotská vysočina leží severně a západně od hraničního zlomu, který jde z Arran do Stonehaven. Tato část Skotska je tvořena především starými horninami z období kambria a prekambria, které byly později vyzvednuty na povrch. Malé útvary ruly na severozápadě jsou až 3 miliardy let staré a patří mezi nejstarší nálezy na Zemi vůbec. Tyto formace jsou smíšeny s mnoha novějšími vyvřelými příměsemi. Celá oblast byla v pleistocénních ledových obdobích kryta ledovcem. Současný povrch je typický především ledovcem vyhloubenými údolími a nepravidelně rozmístěnými horami. Jejich vrcholy mají přibližně stejnou nadmořskou výškou, ale jejich výška od úpatí se značně liší, v závislosti na různém množství usazenin v okolí.
[editovat] Fotogalerie
Ostrovy na Loch Maree. |