Izolátor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izolátor je mechanický díl z nevodivého materiálu (izolantu), který slouží k elektrickému oddělení různých předmětů. Většinou slouží k mechanickému uchycení elektrického vodiče, aniž by přitom došlo k elektrickému spojení tohoto vodiče s předmětem, k němuž je uchycen.
Izolátory bývají z různých materiálů, nejčastěji je to porcelán, sklo, kompozitní materiály nebo plast.