Jan Kapistránský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
SV. JAN KAPISTRÁNSKÝ
23. ŘÍJNA má svátek v katolickém kalendáři
Sv. Jan Kapistránský se narodil 3. 6. 1386 v městečku Capestrano ve střední Itálii. Již v dětském věku ztratil otce. Byl velmi nadaný a s úspěchem vystudoval jednu z nejslavnějších tehdejších právnických fakult v Perugii. Po studiích působil jako soudce v Neapoli a později jako gubernátor neapolského krále Ladislava v Perugii. Za války mezi tímto králem a vzdoropapežem Janem XXIII. byl zajat a uvězněn. Ve vězení poznal lidský nevděk, když král, jemuž poctivě sloužil, na něj zapomněl a neudělal nic pro jeho vysvobození. Rozhodl se proto napříště sloužit Králi nebeskému. Obětoval celé své jmění, aby se vykoupil z vězení, a potom vstoupil do minoritského kláštera, jehož představeným byl sv. Bernardin Sienský. Vystudoval teologii a přijal kněžské svěcení. Stal se nejvýznačnějším kazatelem své doby. Po 40 let procházel evropské země a snažil se svými kázáními odstraňovat mravní i věroučné zmatky způsobené velkým papežským schizmatem 14. století. Po roce 1452 se dostal i do alpských a zaalpských zemí. Působil v Korutanech, Štýrsku, Vídni a posléze i v Čechách a na Moravě. Zde kázal proti učení husitů zejména ve Znojmě, Olomouci, Jihlavě, Plzni, Chebu, Kadani a Mostě. Z obavy před jeho působivými kázáními nebylo mu na zásah Jana Rokycany dovoleno vystupovat v Praze.
Vyvrcholením jeho působení byl rok 1456. Tehdy svými ohnivými slovy vyburcoval obránce Bělehradu k vítěznému boji proti mnohonásobné přesile vojsk tureckého sultána Mohameda II. Toto vítězství znamenalo na dlouhou dobu oslabení tureckých vojsk a záchranu střední Evropy před islámem. Za čtvrt roku po této události 23. října 1456 zemřel Jan Kapistránský na morovou nákazu ve františkánském klášteře ve východoslavonském městě Ilok.
Sv. Jan Kapistránský bývá zobrazován s křížem, korouhví a hostií. Svatořečil jej papež Benedikt XIII. v roce 1690. Pro nás může být zajímavé, že na základě zprávy o vítězství nad Turky, kterou dostal 6. srpna 1456, určil papež Kalist III., aby v tento den na památku záchrany Evropy byl slaven svátek Proměnění Páně.
Prameny: Heyduk – Svatí církevního roku
Pracný – Český kalendář světců
Jiný zdroj informací: Jan Kapistránský se narodil ve střední Itálii, v Abruzzách. Působil i jako soudce, po uvěznění a jeho obrácení (při kterém údajně ztratil vlasy) vstoupil do Řádu menších bratří, ve kterém vládl dynamický proud observantského hnutí. Jeho protagonisté usilovali o řádovou reformu v duchu původní přísnosti, hlavními představiteli byli mimo jiné Bernardin Sienský (†?1444), Jakub z Marky (†?1476) a také Jan Kapistrán (†?1456). Po roce 1425 vykonal mnoho cest po Itálii, do Francie, Holandska a Svaté země; svými kázáními strhával davy v celé střední Evropě. Pro české františkány je sv. Jan Kapistránský (*1386, †?1456) zakladatelskou osobností spojenou s uvedením reformní větve observantů do Čech a na Moravu, kdy jako kazatel putoval a kázal i na našem území, a to v letech 1451-1452 a 1454. Tehdy vznikají naše první observantské konventy (Kadaň, Cheb, Tachov, Plzeň, Bechyně, Jindřichův Hradec a další). Jako spoluorganizátor obrany křesťanské Evropy se velmi zasloužil o vítězství nad Turky u Bělehradu (1456). Za svatého byl prohlášen v roce 1690 papežem Alexandrem VIII. Relikvie - řeholní hábit sv. Jana Kapistránského, je uložena v pražském klášteře.
