Jan Marcus Marci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan Marcus Marci (* 13. června 1595, Lanškroun; †10. dubna 1667, Praha) byl český lékař a fyzik.

Studoval na gymnáziu v Litomyšli a poté na univerzitách v Olomouci a v Praze. V roce 1625 získal v Praze doktorát medicíny. Současně získal místo mimořádného profesora na lékařské fakultě. V roce 1626 byl jmenován fysikem (lékařem) království českého a roku 1630 řádným profesorem na univerzitě. V roce 1658 byl jmenován osobním lékařem císaře Leopolda I. a v roce 1662 rektorem univerzity. Vedle své profesury vykonával úspěšnou lékařskou praxi.

Proslavil se svými objevy fyzikálními o rázu pružných těles a o lomu světla. Za tyto výsledky byl jmenován členem Královské společnosti nauk v Londýně. Z problémů čistě matematických ho upoutala kvadratura kruhu. Té věnoval dva spisy De proportione motus figurarum rectilinearum et circuli quadratura ex motu, který vyšel v Praze v roce 1648, a Labyrinthus, in quo via ad circuli quadraturam pluribus modis exhibetur, vydaného v Praze v roce 1654. Na Markovu počest byl pojmenován kráter Marci na odvrácené straně Měsíce.