Jan z Jenštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan z Jenštejna, narozený roku 1348, byl v letech1379-1396 pražským arcibiskupem.

Mladý míšenský arcibiskup se stal majitelem úštěckého Hrádku v březnu roku 1379, kdy se stal pražským arcibiskupem, po odstoupení svého strýce Jana Očka z Vlašimi. Díky svému vzdělání (vystudoval univerzitu v Bologni, Padově, Montpellieru a Paříži) a šarmu se záhy po svém jmenování do církevního úřadu také vstoupil do funkce kancléře českého krále Václava IV. Bohužel si své spokojenosti u dvora nestihl příliš užít. Hned následujícího roku vypukla v Praze morová epidemie a naneštěstí se nevyhla ani jemu. Zhoubná nemoc ho trápila celé léto, avšak díky bojovnosti či boží vůli se z ní vyléčil. Tato zkušenost však za sebou nechala stopy a šlechtic se stále více zadůmával a hloubal nad teologickými a filosofickými otázkami na svém hradě Helfenburku.

Tím se ovšem stále víc a víc vzdaloval svému panovníkovi i rušnému životu královského dvora. Nakonec vznik velký spor mezi Janem z Jenštejna a Václavem IV., který zavinil církevní zmatek ohledně vzdoropapeže v Avignonu. Zatímco Jan z Jenštejna zůstal věrný papeži Urbanu VI., panovník měl na situaci zcela odlišný názor. Jelikož se jednalo o záležitost rovněž zahraniční rozpozy mezi oběma muži se promítly i do jejich osobního vztahu a tak r. 1384 Jan z Jenštejna opustil post kancléře a další rozpory s králem ho dostaly téměř mimo politické dění a tak se uchýlil opět do ústraní svého Hrádku a arcibiskupský úřad předal 2. července 1396.

O jeho pobytu kromě jiných pramenů svědčí co zapsal Jenštejnův přítel a životopisec převor augustiniánského kláštera v Roudnici Petr Klarifikátor: „A když se vzdal svého úřadu, stalo se na hradě Helfenburku, že pro příchod mistra Jindřicha, profesora posvátné teologie z řádu Kazatelů, muže opravdu zbožného, nedokonal obvyklé modlitby a spěchal jej uvítat, utrpěl však nebezpečný pád z mostu vedoucího z nové věže, kterou vystavěl, a když visel mezi nebem a zemí, s pomocí boží se vyšvihl nazpět tím, že se lokty přidržoval dřev, uchrániv se zmíněného pádu, jímž by si střemhlav zlomil vaz.“ Podle názoru pak Jana z Jenštejna zachránila buď pomoc boží či úpis ďáblu. Nakonec tato zajímavá a obdivuhodná postava českých dějin skonala roku 1400 v Římě a věškerý jeho majetek, včetně Hrádku, připadl opět arcibiskupství.

arcibiskup pražský