Javoříčské jeskyně
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Veřejnosti přístupné Javoříčské jeskyně se nacházejí na střední Moravě asi 10 kilometrů západně od Litovle. Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk.
Podstatná část jeskyní byla objevena při několikahodinovém namáhavém průstupu nižším patrem roce 1938, další partie pak byly objevovány především v padesátých letech. V současné době je známá délka jeskynních chodeb asi 4 km chodeb, denivelace je 108 m, délka prohlídkové trasy pro veřejnost je 788 metrů.
Jeskyně mají překrásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká ve dvou mohutných prostorách – Suťovém dómu a dómu Gigantů. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů, je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů, což jsou krápníky, které rostou proti zákonům gravitace. Dominantou je též přes 2 metry vysoká záclona. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 metrů a dodnes není zcela prozkoumáno.
Poblíž se nacházejí veřejnosti rovněž přístupné Mladečské jeskyně. Tři a půl kilometrů severozápadně od jeskyní se nachází významný moravský hrad Bouzov. 1 km od jeskyní leží osada Javoříčko, po níž byly pojmenovány. Osada je známa pro masakr, který zde spáchalo komando SS 5. května 1945, když spálilo všechny domy a vyvraždilo každého muže staršího 15 let, kterého dopadlo.
