Josef Thomayer
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Thomayer (1853 Trhanov – 1927 Praha) byl český lékař – profesor vnitřního lékařství, jeden ze zakladatelů české lékařské vědy. Velkou měrou se zasloužil o zlepšení podmínek na českých klinikách.
[editovat] Život a kariéra
Josef Thomayer se narodil v Trhanově na Chodsku. Studoval na gymnáziu v Domažlicích a poté na lékařské fakultě ještě nerozdělené univerzity v Praze.
Je jednou ze základních postav českého vnitřního lékařství. V roce 1886 se stal profesorem a přednostou II. interní kliniky, kterou neobyčejně povznesl. Z jakéhosi přívěsku I. interní kliniky se stala rovnocenným pracovištěm a mnohdy ji i předčila. Pěstovaly se na ní všechny obory interny, pneumologie, kardiologie, endokrinologie, ba i neurologie jako konkurence brzy nato vzniklé Haškovcově neurologické klinice.
Thomayer sám se angažoval ve více interních oblastech, významné úspěchy však docílil zejména ve studiu distribuce břišního poklepu, jejž důkladně popsal, a intermitentní klaudikace (kulhání po únavě při obliterující trombangiditidě – zánětu tepen vedoucím k jejich ucpání), o níž podstatně rozšířil vědomosti a vybudoval i její léčbu.
Thomayer vytvořil českou internistickou školu, či spíše ona se utvořila kolem něho. I většina dnešních českých internistů jsou pokračovatelé jeho žáků. K tomu přispělo i to, že rozšířil lékařské publikační možnosti – v roce 1983 založil časopis Sborník lékařský a v roce 1889 začal vydávat menší práce v Sbírce přednášek a rozprav, později nazývané Thomayerovou sbírkou.
Josef Thomayer žil až do smrti jako starý mládenec. Jeho obraz je mnohobarevný. Měl velké množství obdivovatelů i obdivovatelek, ale i stejné množství nepřátel. Přátele měl i v literárních kruzích (jedním z nich byl Jaroslav Vrchlický) a sám psal a vydával povídky pod průhledným pseudonymem R. E. Jamot (pozpátku Thomayer). Chorobný byl jeho šovinismus k Šumavě a k okrajovým oblastem Čech. Byl přesvědčen (on Chod), že kulturní a intelektové bohatství českého národa pochází odtamtud. Nejvíce pohrdal (a dával to najevo) Pražáky a obyvateli středních Čech. Vymyslel pro ně výraz dementia mesobohemica (středočeská zblbělost), který často používal. Když některý student při zkouškách neuměl, vždycky se ho zeptal,odkud je. Když se dověděl, že z Prahy, triumfoval.
Vážnější byla jeho nesnášenlivost s chirurgy. Nikdy nedoporučoval pacienta na operaci apendicitidy (zánětu slepého střeva), ani když šlo o nemoc akutní, pravděpodobně hnisavou. Pakliže pacient vymáhal operaci,ukázal velebným gestem směrem k Maydlově (chirurgické) klinice se slovy: „Chcete-li umřít, jděte tam.“
Thomayer zemřel v roce 1927 na těžkou nemoc.
