Juan Ramón Jiménez
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Juan Ramón Jiménez (24. prosince 1881 Moguer, Andalusie – 29. května 1958 Santurce, San Juan, Portoriko) byl španělsky básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1956.
Během občanské války ve Španělsku emigroval do Portorika, kde potom žil, tvořil a nakonec také zemřel. Byl vyhledávaným, avantgardnim autorem, který měl značný vliv na generaci mladých básníků.
[editovat] Dílo
- 1900 – Almas de violeta
- 1903 – Arias Tristes
- 1908 – Elejías puras
- 1907 – Baladas de primavera
- 1911 – La soledad sonora
- 1917 – Diario de un poeta recién casado
- 1917 – Sonetos espirituales
- 1917 – Platero y yo
- 1918 – Eternidades
- 1919 – Piedra y cielo
- 1923 – Belleza
- 1942 – Españoles de tres mundos
- 1949 – Animal de fondo
