Juhani Aho
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Juhani Aho (11. září 1861 Lapinlahti – 8. srpen 1921 Helsinky), vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl novinář a první finský profesionální spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky lastu). Čerpal z finského folklóru, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především realismus. Překládal díla Alexandera Kiellanda, Alphonse Daudeta, Selmy Lagerlöfové, Victora Huga, Maurice Maeterlincka a jiných.
[editovat] Životopis
Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce 1884, kdy byl jeho otec jmenován farářem v Iisalmi, se rodina přestěhovala na faru ve Vieremä. Matkou byl vychováván v přísném duchu pietismu. V letech 1872–1880 studoval v Kuopiu a v roce 1880 nastoupil na Helsinskou univerzitu, kde do roku 1884 studoval klasické jazyky a historii, školu však opustil bez promoce.
Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný norskou realistickou školou, druhý pobytem v Paříži.
V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce 1886 dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech 1887–1889 pracoval pro noviny Savo a v roce 1889 se přidal k zakladatelům Päivälehti.
V letech 1889–1890 žil v Paříži. Tehdejší francouzskou morálku soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena.
V letech 1893–1903 byl členem Uusi Kuvalehti. V roce 1897 se s rodinou přestěhoval do Tuusuly, jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, Pekka Halonen, Eero Järnefelt nebo Jean Sibelius.
Roku 1911 Ahovi vyšel realisticko-romantický román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem Akim Kaurismäkim.
Byl ženatý s umělkyní Venny Soldan-Brofeldtovou, s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna.
[editovat] Dílo
- 1883 – Tenkrát, když otec koupil lampu (Siihen aikaan kun isä lampun osti)
- 1884 – Železnice (Rautatie)
- 1885 – Pastorova dcera (Papin Tytär)
- 1886 – Kaarnajärnvský pán (Hellmannin herra, česky 1905)
- 1889 – Do Helsinek (Helsinkiin)
- 1890 – Osamělý (Yksin)
- 1891 – Hobliny (Lastuja) (díl I., II., III., IV., V., VI.)
- 1892 – Nové hobliny (Uusia lastuja)
- 1893 – Pastorova žena (Papin rouva)
- 1894 – Psanci (Maailman murjoma, česky 1909)
- 1897 – Panu
- 1901 – Aatteiden mies
- 1901 – Tutkimus taudin syistä
- 1905 – Aantii Ahlström
- 1906 – Jaro a pozdní zima (Kevät ja takatalvi)
- 1906 – Minkä mitäkin Italiasta
- 1907 – Ortel (Tuomio)
- 1908 – Minkä mitäkin Tyrolista
- 1911 – Eläimiä
- 1911 – Juha
- 1912 – Maisemia
- 1912 – Sasu Punanen a jiné hobliny (Sasu Punanen ja muita lastuja)
- 1913 – Obrazy a fikce z finské historie 1–3 (Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1–3)
- 1914 – Svědomí (Omatunto)
- 1916 – Poustevník míru (Rauhan erakko)
- 1918–1919 – Hajamietteitä kapinaviikoilta
- 1919 – Rakkautta
- 1920 – Vzpomínáš? (Muistatko?)
- 1921 – Lohilastuja ja kalakaskuja
- 1921 – Kootut lastut
- 1918–1922 – Kootut teokset i-x
- 1953 – Valitut teokset
- 1974 – Lastuja
