Kabeirové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kabeirové (řecky Κάβειροι, Kaberiroi) jsou záhadná řecká podzemní božstva pravděpodobně cizího původu. (Jejich název může mít spojitost se semitským náboženstvím.) Společně s matkou-bohyní byli uctíváni již v raných dobách řecké kultury. Někdy jsou považováni jako synové boha Héfaista. Jsou spojováni s ohněm a metalurgií. Aischylos podle nich pojmenoval jednu ze svých her, která se dodnes nedochovala. Jsou v ní popisováni jako velcí pijáci vína.
Jejich kult se na pevninském Řecku objevuje v Thébách (v době před šestým stoletím před n. l.), dále v Thrákii (Seuthopolis) a v Malé Asii. Velkými centry jejich kultu byly ale především severoegejské ostrovy Samothráké a Lémnos. V Athénách se objevují v pátém století a poprvé se o nich zmiňuje historik Hérodotos. Velkého rozšíření dosáhl jejich kult po období vlády Alexandra Velikého na konci 4. století před n. l., přesto o něm víme jen málo. V pozdější době byl přejat i Římany.
