Kampa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kampa z Karlova mostu.

Centrální část ostrova, ve které se nachází park.

Kampa je malý nepravý ostrov na řece Vltavě v Praze na Malé Straně, od níž je oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou Čertovkou. Od Smíchova poté Říční ulicí.^[1]

Obsah

1 Název
2 Historie
3 Mlýny
4 Reference
5 Podívejte se také na

[editovat] Název

Původ názvu Kampa není zcela zřejmý. Podle některých je toto slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole, planina) či ze staročeského zákapmí (stinné místo), jiní tvrdí, že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu, který zde v 17. století vlastnil dům.^[2]

[editovat] Historie

Nejstarší písemné zmínky o Kampě pocházejí z roku 1169, kdy byla tehdy zmíněna v zakládací listině kostela maltézského řádu.^[3] Přirozené náplavy a navážky, především po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541, ostrov postupně navyšovaly. Na začátku 17. století byly zpevněny břehy. Na samotné Kampě vznikaly nejdříve zahrady, od 15. století se na ostrově začaly stavět mlýny a mlýnské zahrady (později nahrazovány zahradami šlechtickými).^[3]

[editovat] Mlýny

Velkopřevorský mlýn v pohledu od Karlova mostu

V 17. století zde byla na smíchovské straně vybudována Michnovská zahrada, součást Michnovského paláce na Újezdě. Vlevo od něj stál mlýn Huť, z něhož se dnes zachovalo jen velké dřevěné kolo. V 18. století byl Michnův palác přeměněn na zbrojnici.

Dalším zde vybudovaným mlýnem byl Sovův mlýn, nazývaný podle Václava Sovy z Liboslavě, který mlýn v 15. století vlastnil. Kolem Sovova mlýnu se nachází Odkolkovská zahrada, již v 19. století obývala pekařská rodina Odkolků, která mlýn koupila a nechala novogoticky přestavět. Na ni navazuje Kaiserštejsnká zahrada, dříve se táhnoucí kolem Kaiserštejnského, dnešního Lichtenštejnského paláce. Dodnes se tam nachází domek, který hrabě Nostic daroval Josefu Dobrovskému. Před ním je jeho pomník z roku 1902.^[3]