Kateřina Medicejská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Kateřina Medičejská (* 1519, Florencie - 1589)
Pocházela z měšťanského rodu, který byl povýšen do knížecího stavu. Ve 14 letech (v roce 1533) byla provdána za Jindřicha II.- dědice francouzského trůnu. Ten se vlády ujal roku 1547. Zemřel na oslavě svatby své dcery Alžběty s Filipem II. který porazil Francii a svatba bylo gesto na smířeni. Jindřich zemřel po turnaji, ve kterém byl smrtelně raněn.
Kateřina se ujala vlády za své neplnoleté syny Františka II. a Karla IX., od dvora také vyhnala Dianu de Poitiers což byla velice vlivná milenka jejího manžela v době kdy ještě žil.
Kateřina také nechala kildně dál soupeřit Burbony a Guisy, jenže jejich spor přerostl v náboženský konflikt, katoličtí Francouzi podporovali Guisy, kdyžto protestančtí francouzi- Hugenoti stáli za Burbony. K míru mělo dojít svatbou Markéty z Valois (dcery Jindřicha II. a Kateřiny Medičejské) s Jindřichem Navarským- přední hugenot. Kateřina nechala zabít Jindřichovu matku jedem a pomocí svého přítele a rádce Alberta de Retze podnítila masové vraždění. Byli pobyti všichni protestanští předáci, kteří se sjeli na svatbě. Toto se nazývá Bartolomějskou nocí, která proběhla v noci ze 3. na 24. srpna 1572. Vraždění se přeneslo i ven z Paříže a po celé Francii tu noc zemřelo něco okolo 20 000 osob všech stavů.
Po smrti vládnoucího Karla v roce 1574 nastoupil na trůn Jindřich III., který odmítl Kateřininu nadvládu a poslal ji do "vězení" na zámek Blois.
Krátce po její smrti roku 1589 zemřel také(vymření rodu po meči) a na trůn usedl Jindřich Navarský, který byl po Bartolomějské noci nucen přejít na křesťanství. Markéta, která ho tenkrát zachránila před zabitím za vše zaplatila, nemohla mít děti, a tak ji Jindřich zapudil.
