Klekí-petra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klekí-petra, bílý otec Apačů, pocházel z Německa (ze Saska z německé strany Krušných hor), kde byl vysokoškolským učitelelem. Pod vlivem jeho radikálních názorů zosnovali někteří jeho studenti spiknutí, které bylo odhaleno a studenti byli uvězněni. Klekí-petra uprchl před odpovědností do Ameriky a později chtěl dokonce spáchat sebevraždu. Naštěstí se seznámil s jedním duchovním, pod jehož vlivem se rozhodl, že své špatné skutky odčiní tím, že půjde šířit vzdělání mezi Indiány. Brzy se stal mezi Apači tak oblíbený, že ho přijmuli do kmene a dali mu hrdý titul bílý otec. Klekí-petra byl vychovatelelem a učitelem Vinnetoua i jeho sestry Nšo-či a jeho výchova byla založena na zůrazňování křesťanské lásky k bližním.
Toto vše se dozvídáme na začátku prvního dílu Mayova románu Vinnetou (Winnetou, 1893), kdy se s Klekí-petrou seznámil mladý Old Shatterhand. Brzy na to byl Klekí-petra zavražděn opilcem Rattlerem, když skočil do rány určené Vinnetouovi. Umírající Klekí-petra vyjádřil přání, aby se Old Shatterhand s Vinnetouem spřátelili.
Ačkoliv by osudy Klekí-petry vydaly na celý román, Karel May již o něm nic víc nenapsal. V české literatuře to napravil Jaroslav Moravec, jeden ze zakladatelů pražského nakladatelství Toužímský a Moravec, když na na přelomu padesátých a šedesátých let napsal knihu Klekí-petra, bílý otec Apačů, kterou ovšem komunistický režim povolil vydat až roku 1969.
Ve filmovém zpracování prvního dílu Vinnetoua (režie Harald Reinl) z roku 1963 hraje Klekí-petru jugoslávský herec Hrvoje Svob. Ve filmu však Klekí-petru nezavraždí Rattler (ten ve filmu vůbec nevystupuje), ale zloduch Santer.
