Kondenzační jádro
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kondenzační jádra jsou velmi drobné aerosolové částice v atmosféře Země, které mají vhodné fyzikální a chemické vlastnosti k přechodu vody z fáze plynné do fáze kapalné.
Pro kondenzaci vody ve vzduchu sice nejsou nezbytné, nicméně kdyby těchto kondenzačních jader nebylo, kondenzovala by voda až při přesycení až o několik stovek procent větším nežli je díky nim běžné, tedy kolem 100 % relativní vlhkosti.
Nejvýznamnějšími kondenzačními jádry jsou kapičky mořské vody, které se uvolňují z moří a oceánů. Proto také oděvy napuštěné solí snadno ovlhají. Přidáváním velice účinných kondenzačních jader můžeme například rozpouštět mlhu na letištích.
[editovat] Dělení kondenzačních jader
Kondenzační jádra jsou dělena podle velikosti, skupenství a chemických vlastností, elektrické povahy, fyzikálně-chemických vlastností a podle původu.
Podle velikosti:
- jádra Aitkenova r < 10-7 m
- jádra velká 10-7 m < r < 10-6 m
- jádra obří r > 10-6 m
Což je okolo 10-4 mm.
Podle skupenství:
- jádra kapalná
- jádra pevná
Podle chemických vlastností:
- nesmáčitelná - hygrofobní
- smáčitelná - hygroskopická
- nerozpustitelná
- rozpustná
- roztoky solí
- roztoky kyselin
Podle elektrické povahy:
- nabitá
- neutrální
Podle fyzikálně-chemických vlastností:
- přechodná
- trvalá
Podle původu:
- přirozené
- mořské - mořská sůl, metabolické produkty fytoplanktonu
- vulkanické
- prachové
- antropogenní
- kouřové
[editovat] Podívejte se též na
[editovat] Použitá literatura
J. Podzimek: Fysika oblaků a srážek. 1. vyd., ČSAV, Praha, 1959. 440 s.
B. Sobíšek et al.: Meteorologický slovník terminologický. 1. vyd., MŽP, Praha, 1993. 594 s.
