Kročehlavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek týkající se lidských sídel potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Kročehlavy jsou v dnešní době největší čtvrtí města Kladna ve Středočeském kraji. V současnosti zde žije téměř 40 000 obyvatel. Dříve byly pouze malou vesnicí u Kladna.

[editovat] Historie

První zmínka pochází z roku 1316, kdy už se mluví o jejích vladycích. Ti se o dva roky později už píší ze Dříně (vladykové ze Dříně vymírají na začátku 16. století).Přesto se tu ve 14. století již o Dříňských nemluví, ale jen o místních vladycích, tzn. z Kročehlav. Ti však brzo vymírají, již na konci 14. století se naposledy prameny zmiňují o šlechtici s tímto přídomkem. Ve 14. století však část vsi vlastní i jiní vlastníci, celkem byla obec rozdělena na tři díly. V 15. století prameny o Kročehlavech téměř mlčí. Ve čtyřicátých letech už se o části vsi mluví jako o majetku Zdeňka Kladenského z Kladna. Někdy v předchozí době tak muselo dojít k připojení části Kročehlav ke kladenskému panství. Z roku 1549 je zápis, který upřesňuje, že dědici Zdeňka Kladenského z Kladna, rytíři Žďárští ze Žďáru, mají v této obci 4 usedlosti. Na začátku 17. století už Žďárští ze Žďáru vlastní celou vesnici, která se tehdy skládala ze sedmi statků a chalup. Od té doby už vždy Kročehlavy patřily ke kladenskému panství. Třicetiletou válku přežila obec celkem bez úhony. V souvislosti s nimi jsem nenašel jedinou zmínku o drancování vojáky či vypálení. Na začátku této války vrchnost ze dvou statků vytvořila panský dvůr, který však po jejím skončení obýval pouze panský ovčák. Ze zbylých pěti usedlostí po válce zůstaly pusté jen dvě, ty byly osazeny až na začátku šedesátých let tohoto století. Tehdy se Kročehlavy skládaly z pěti statků a chalup a žilo zde asi 40 lidí. V roce 1680 zasáhla do života obce morová epidemie, která zde zahubila třetinu obyvatel. V první polovině devadesátých let zde byl obnoven panský dvůr. Protože ale původně vznikl ze statků poddaných, tak z nich farář nadále vymáhal desátky. Vrchnost je přenesla na poddané, což se ale neobešlo bez odporu. Odpor proti tomuto kroku byl tak silný, že nová vrchnost (od roku 1705) benediktýni z Břevnova (dnes část Prahy) místní obyvatele vystěhovala a obec osídlila novými poddanými. Těmi asi byli Němci z dnešního Broumovska. Ti se však do konce 18. století počeštili. Za sto let v době napoleonských válek se ale stejně zdejší obyvatelé podíleli na odporu proti odvodu do domobrany. Během 18. století se vesnice dále rozvíjela, aby v polovině 19. století dosáhla 22 domů se 130 obyvateli. Krátce poté byly v sousedství otevřeny doly na černé uhlí a posléze i hutě. To zapříčinilo nejen velký nárůst obyvatel samotného Kladna ale i Kročehlav samotných. Ty tak již v roce 1930 měly 10 000 obyvatel. Proto byly povýšeny na město, které ale nedostalo znak. Město však bylo krátce na to připojeno ke Kladnu, nejdříve za protektorátu, po osvobození se na krátko oddělilo a podruhé a už na trvalo v roce 1948.

 Ondřej Doležal
 Tento článek jsem napsal na základě vlastního bádání o této obci z různých pramenů. V případě zájmu o další údaje či připomínky mi napište na e-mail: ondrakladno@atlas.cz