Libeňský plynojem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Libeňský plynojem.

Libeňský plynojem je originální technickou stavbou, která stojí na návrší nad křižovatkou Palmovka v pražské čtvrti Libeň. Místními lidmi je nazýván Koule.

Obsah

1 Historie
2 Technické podrobnosti
3 Zájem umělců o plynojem
4 Umístění
5 Památková ochrana
6 Fotogalerie
7 Externí odkazy

[editovat] Historie

Plynojem byl postaven v roce 1932 Vítkovickým hutním těžařstvem a firmou Českomoravská Kolben-Daněk. V průběhu druhé světové války byl poškozen několika průstřely. Po opravě se už ke svému původnímu účelu nevrátil a byl předán k využití Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu, který zde dodnes zkoumá aerodynamiku vysokých rychlostí různých těles.

[editovat] Technické podrobnosti

Tato stavba má tvar koule o průměru dvaceti metrů, stojící na osmi nohách. Objem plynojemu je 4188 m³, pod tlakem byl schopný pojmout až trojnásobné množství plynu. V 30. letech 20. století šlo o první zařízení tohoto druhu v českých zemích a o technickou novinku i v evropském a světovém měřítku.

[editovat] Zájem umělců o plynojem

Libeňský plynojem, jako výrazný lidský zásah do krajiny, začal okamžitě přitahovat zájem malířů, fotografů a dalších umělců. Tento motiv se objevuje v tvorbě tvůrců ze Skupiny 42 (Miroslav Hák nebo František Gross), fotografovali zde Josef Sudek, Josef Ehm, Tibor Honty nebo Dagmar Hochová. Výtvarná i literární díla o tomto motivu zaplnily v roce 2004 pražskou galerii U Zlatého prstenu i rozsáhlou publikaci kunsthistoriků Karla Srpa a Lenky Bydžovské. Zájem výtvarníků o Libeňský plynojem neoslabuje ani dnes - více jak 70 let po jeho postavení.

[editovat] Umístění

Plynojem stojí na návrší nad křižovatkou Palmovka, v těsním sousedství sportovního areálu Českomoravského svazu hokejbalu (dříve TJ Meteor Praha). V současnosti není tak výraznou stavbou v krajině, jakou byl v době svého vzniku. V období první československé republiky byl plynojem nepřehlédnutelný, protože vrchol, na kterém stojí, byl pouze zatravněný. Stavbu dnes "maskují" okolo stojící vzrostlé topoly, které zde byly vysazeny v 60. letech 20. století (podle některých pramenů se jednalo o záměrné zakrytí stavby sloužící pro vojenské účely).

Nejsnazší přístup k plynojemu je skrz park nad křižovatkou Palmovka. Plynojem je viditelný mj. i z železniční trati, po které jezdí vlaky z centra města na nádraží Praha-Libeň. Dobrá vyhlídka na stavbu je i z tramvajové estakády Ohrada-Palmovka.