Lidové milice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lidové milice (nazývany také „ozbrojená pěst dělnické třídy“) byly dělnické bojové jednotky, které vytvořila Komunistická strana Československa. Byly založeny 23. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu. Původně byly určeny na obranu průmyslových podniků (převážně před jejich legálními majiteli) a na zastrašování politických protivníků.
Vznikly tak ozbrojené složky, které nemají v demokratickém státě místo. Komunisté Lidových milic využívali po celou dobu své vlády. Pro jejich členy (většinou dělníky) byla pořádána vojenská cvičení, na kterých se učili zacházet se zbraněmi. Jednotky podléhaly přímo vedení KSČ, vrchním velitelem byl generální tajemník strany. Výzbroj byla skladována přímo v průmyslových podnicích.
V obdobích nepokojů byly milice nasazovány společně s policií a vojskem proti demonstrantům a jiným „protisocialistickým živlům“. Důležitou roli sehrály LM kromě roku 1948 také v období normalizace po okupaci Československa v srpnu 1968.
V prosinci 1989, kdy se vedení KSČ neodvážilo použít již připravených milicí k potlačení listopadových událostí, byly LM odzbrojeny a rozpuštěny. V té době měly 84 821 příslušníků.
