Lysohlávka česká
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Lysohlávka česká |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Lysohlávka česká http://houby.humlak.cz/ autor Milan Novotný
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Psilocybe bohemica (Šebek ex Šebek, 1983) |
Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica Šebek ex Šebek) je drobná houba z čeledi límcovkovitých. Byla popsána z lokality v Čechách v 80. letech 20. století českým mykologem Svatoplukem Šebkem. Podobně jako některé další evropské lysohlávky (lysohlávka tajemná - Psilocybe arcana, lysohlávka moravská - Psilocybe moravica, lysohlávka modrající - Psilocybe cyanescens aj.) obsahuje psychoaktivní látky psilocybin a psilocin. Někteří mykologové ji slučují s lysohlávkou modrající, což je však zastaralý a zřejmě neplatný koncept.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Stropharia coprinifacies Rolland ss. Herink
- Psilocybe coprinifacies (Rolland) Pouzar
- Psilocybe mairei Singer ss. Kubička et alli, pp., non Singer
[editovat] Popis
- Klobouk má obvykle 2-5 cm v průměru, v mládí je tupě kuželovitý, později až sklenutý či téměř plochý, často s hrbolem a se slabě rýhovaným okrajem. Barvy je za vlhka někdy špinavě hnědé (bez oranžových tónů), nejčastěji však karamelově hnědé, vysycháním přechází do špinavě bílé (světlá mléčná káva). Při poranění a ve stáří modrozelená.
- Lupeny jsou přirostlé a obvykle krátce sbíhavé, nejdříve světle šedé či světle šedohnědé, později okrově hnědé se světlejším ostřím, nejsou čokoládově hnědé.
- Třeň je 4,5 - 10 cm dlouhý, 0,2 - 0,7 cm silý, relativně tenký, válcovitý, lysý, lehce žíhaný (s nepatrnými zbytky vela). Na bázi obvykle nebývá výrazně ztlustlý, s hustými rhizomorfami prorůstajícícmi do substrátu. Po otlačení modrající.
[editovat] Výskyt
Roste v říjnu až prosinci (vzácně i později), většinou ve skupinách, na rozkládajících se větvičkách a opadu podél lesních cest a v kopřivách. Prostředí pro podhoubí jsou spadlé větve listnatých dřevin. Upřednostňuje ruderální půdy. Oproti lysohlávce tajemné je velmi vzácná, v ČR je asi 20 ověřených lokalit.
[editovat] Účinné látky
Psychoaktivní houba, obsahuje psilocybin a psilocin. Halucinogenní účinky se jeví jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii. Nutné je ale varovat před požitím těchto hub bez lékařského příkazu, neboť jde o látky rizikové (účinky jsou podobné LSD) a hrozí předávkování. V dnešní době je často pro své psychoaktivní účinky užívána jako halucinogenní droga.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Reference
- Borovička J., Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice I.: Psilocybe arcana Borovička et Hlaváček, lysohlávka tajemná. Mykologický Sborník 78 (1): 2-7.
- Borovička J., Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice II.: Psilocybe bohemica Šebek, lysohlávka česká. Mykologický Sborník 78 (2): 57-65.
- Borovička J. (2003): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice III. Psilocybe moravica sp. nova, lysohlávka moravská. Mykologický Sborník 80 (4): 126-141.
- Borovička J. (2005): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice IV. Problém lysohlávky modrající – Psilocybe cyanescens Wakef. Mykologický Sborník 82 (1): 1-21.
- Borovička J. (2006): New variety of Psilocybe moravica and notes on Psilocybe bohemica. Czech Mycology 58: 75-80.
- Hanuš L.: Robert Gordon Wasson - etnomykolog XX. století. Mykologický sborník 53 (2-3), 73-79 (1976)
- Hanuš L.: Velada - mazatecký obřad požívání halucinogenních hub. Mykologický sborník 54 (5), 142-148 (1977)
