Müllerova vila
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Müllerova vila (též Loosova vila) je luxusní vila v Praze na Ořechovce (Nad Hradním vodojemem 14, čp. 642, Praha 6 - Střešovice), kterou si nechal od architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty postavit František Müller, zámožný spolumajitel stavitelské firmy Kapsa-Müller, když se chtěl s rodinou přestěhovat z Plzně do Prahy. I přes neustálé výtky stavebních úřadů a řadu úředně vynucených změn, se nakonec stavělo. A to v letech 1928–1930, ve stejné době, kdy Ludwig Mies van der Rohe stavěl v Brně vilu Tugendhat. Loos na vile uplatnil nejen funkcionalistické myšlenky, ale i svoji teorii „Raumplanu“ – prostor není členěný na jednotlivá patra, ale do „kubusů“ a jednotlivé místnosti se prolínají v různých úrovních.
Na výtky, že dům je navenek příliš strohý, Adolf Loos, nepřítel ornamentalizace odpovídal, že staví pro obyvatele domu a nikoliv pro kolemjdoucí. Funkčnost domu jako celku byla několikrát zpochybněna – když se do garáže zaparkovalo auto, bylo výfukové plyny cítit po celém domě a sám František Müller se udusil při přikládání do kotle.
Během socialismu byl dům znárodněn a vdově po Fratišku Müllerovi byly ponechány k užívání jen dvě místnosti – v ostatních sídlily různé komunistické instituce jako Státní pedagogické nakladatelství. Milada Müllerová se snažila zachovat co nejvíce z uměleckých sbírek a nábytku – co nerozdala přátelům, to alespoň prodala a díky tomu se po pádu režimu většina z nich na původní místo vrátila.
Po sametové revoluci vilu od dědiců odkoupilo hlavní město Praha a nechalo jej podle dochovaných fotografií co nejvěrněji zrekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti.
[editovat] Stenogram rozhovoru s Adolfem Loosem
„Moje architektura vůbec není koncipována v plánech, nýbrž v prostorech (kubusech). Nenavrhuji žádné půdorysy, fasády, řezy. Navrhuji prostory. U mne neexistuje žádné přízemí, první patro apod… U mne jde pouze o související kontinuální prostory, pokoje, předsíně, terasy atd. Patra se prolínají a prostory na sebe navazují. Každý prostor potřebuje jinou výšku: jídelna je přece vyšší než spíž, proto jsou stropy prokládány v různých úrovních. Spojit tyto prostory tak, aby výstup a sestup byl nejen nepozorovatelný, ale zároveň aby byl i účelný, v tom spočívá, jak vidím, pro ostatní velké tajemství, zatímco pro mne je to velká samozřejmost. Domnívám se tedy, vraceje se k vaší otázce, že toto prostorové působení a tuto prostorovou úspornost se mi doposud nejlépe podařilo uskutečnit právě v domě Dr. Müllera.“ Adolf Loos, Plzeň 1930
[editovat] Galerie
 pohled od západu |
 pohled od severu |
 pohled od severozápadu |
 detail jihozápadní stěny |
