Mapa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o kartografii. Další významy jsou uvedeny v článku Mapa (rozcestník).

mapa světa z roku 1689 (Amsterodam)

Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o zobrazení na kouli, nazýváme ji glóbus.

Mapu můžeme označit za model reálného světa, v žádném případě není dokonalým obrazem naší reality. Nelze na ní nalézt vše, ale naopak může znázornit i jevy, které nejsme jinak schopni vnímat. Skutečnost může potlačit i zdůraznit. Souborně informace zaznamenané na mapách označujeme jako „prostorové informace“.

[editovat] Dělení map

Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.).

Podle obsahu lze mapy rozčlenit na:

topografické (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji)
všeobecně zeměpisné (zobrazují rozsáhlé geografické celky s vysokou mírou generalizace základních fyzickogeografických i socioekonomických prvků)
tematické (účelové, speciální, s přednostně vymezenou tematikou v rozsahu jednoho nebo skupiny obsahových prvků, ostatní prvky mohou být potlačeny nebo vynechány)

Podle rozsahu zobrazeného území lze mapy rozdělit na:

mapy světa (planisféry, svět zobrazen na jednom listu)
mapy zemských polokoulí (hemisféry; západní, východní, severní, jižní polokoule)
mapy kontinentů, moří a oceánů
mapy států, jejich skupin či částí (regionů daných politickosprávním, hospodářským nebo fyzicko-geografickým vymezením)

Podle účelu lze mapy rozdělit na:

mapy pro státní správu (státní mapová díla, katastrální, technicko-hospodářské)
mapy pro vědu, kulturu a osvětu (školní, turistické …)
mapy pro obranu státu (vojenské operační, taktické …)
mapy pro výuku (příruční atlasové, nástěnné, slepé …)
mapy pro orientaci (turistické, vodácké, plány měst, automapy .)
mapy pro propagační a propagandistické účely (agitační, reklamní …)
mapy pro sport (lyžařské, vodácké, pro orientační běh …)

Podle měřítka lze mapy rozčlenit na:

mapy malého měřítka (1:15 000 000, znázorňují obrovské území, jsou značně zkreslené)
mapy středního měřítka (1:1 000 000)
mapy velkého měřítka (1:20 000, zobrazují pouze malá území, jsou minimálně zkreslené)

Podle formy záznamu lze mapy rozčlenit na:

mapy digitální (mapové prvky jsou vyjádřeny v digitální formě, rozčleněny do tematických vrstev a uloženy v paměti počítače)
mapy analogové (klasické „papírové“ ručně vyhotovené mapy)
mapové transparenty (diamapy, určené pro promítání)
mapy reliéfní (plastické mapy, s fyzickým vyjádřením výškové členitosti území)
tyflomapy (mapy pro nevidomé a slabozraké)

Podle způsobu vzniku lze mapy rozčlenit na:

mapy původní (vzniklé na základě přímého a původního mapování, viz topografické mapy, též prvotním využitím leteckých a kosmických snímků, nebo prvotním zpracováním statistických údajů, viz tematické mapy)
mapy odvozené (zpracované na podkladě již existujících map nebo digitálních databází, zpravidla většího měřítka a podrobnějšího obsahu)

Podle časového hlediska lze mapy rozčlenit na:

mapy statické (zobrazují předměty a jevy k určitému datu)
mapy dynamické (zachycují vývoj v čase, v časové řadě)
mapy genetické (vznik a vývoj jevu v čase i prostoru za určité údobí)
mapy retrospektivní (rekonstrukce stavu objektů v minulosti)
mapy prognostické (odhad vývoje jevu v budoucnosti)

[editovat] Mapová zobrazení

Mapové zobrazení neboli kartografická projekce je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země (či jiného nebeského tělesa) z dvojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny.