Mitochondrie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
2 - externí membrána,
3 - mezimembránový prostor,
4 - matrix
Mitochondrie je semiautonomní organela, kterou lze nalézt v drtivé většině eukaryotických buněk. Obvykle se v jedné buňce nachází stovky až tisíce mitochondrií, jejich počet však závisí na typu buňky a momentální potřebě energie. Výjimkou co do počtu jsou samčí gamety, které mívají počet mitochondrií značně redukován (lidská spermie jich má jen asi 50 oproti až 100000 u lidského vajíčka), nebo bičíkovci ze skupiny trypanozom, kteří mají jednu obří mitochondrii. Jejich funkcí je buněčné dýchání. Mají tedy aerobní metabolismus, jehož pomocí vzniká energie v podobě ATP (adenosintrifosfát), kterou buňka následně může využívat k svým životním pochodům.
[editovat] Stavba
Má na povrchu dvě membrány. Jedna (vnější) je hladká, druhá je zvlněná. Výběžky či vchlípeniny, které tím vznikají, se nazývají kristy. Mezi nimi se nachází mezimembránový prostor. Uvnitř výběžkovité membrány se nachází matrix. Proces dýchání (respirace) probíhá na kristách vnitřní membrány. Membrána efektivně zabraňuje přechodu elektrického náboje mezi matrix a mezimembránovým prostorem, což je významnou podmínkou pro průběh respirace. Na kristě samotné pak jsou enzymové komplexy, kterými prochází jednotlivé kroky respirace.
[editovat] Genetická informace
Mitochondrie obsahují svou vlastní mitochondriální DNA.
