Muchomůrka citrónová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
![]() Muchomůrka citronová |
||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Muchomůrka citronová
|
||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
Amanita citrina var. citrina (Schaeff.) Pers, 1797 |
Muchomůrka citronová (Amanita citrina var. citrina (Schaeff.) Pers. 1797) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Amanita mappa (Batsch) Quel., 1838
- Amanita citrina var. citrina Pers., 1797
- Agaricus citrinus Schaeffer per Fries., 1762
- Agaricus mappa (Fr.) 1783
- Amanita bulbosa var. citrina (Schaeff.) Gillet, 1874
- Amanita citrina var. mappa (Batsch) Pers., (1801)
- Amanita mappa var. citrina (Gonn. & Rabenh.) Rea, 1922
- Amanitina citrina (Pers.) E.-J. Gilbert, (1941)
- Venenarius mappa (Batsch) Murrill, (1948)
[editovat] Popis
- Klobouk muchomůrky citronové má v průměru 3-10 cm, v mládí má polokulovitý tvar, pak sklenutý až plochý. Zbarven je citronově až nazelenale žlutý, nepravidelně pokrytý bělavými nebo žlutohnědými bradavkami, na okraji nerýhovaný, po deštích hladký a lesklý.
- Závoj je blanitý, nažloutlý. Prsten chabý, splihlý s bradavčitými útržky, citrónově zbarvený a hladký.
- Lupeny jsou husté, trvalé čistě bílé až nažloutlé, volné.
- Třeň je válcovitý, světle citrónově žlutý hladký, ukončený velkou polokulovitou hlízou, obalenou pevně přirostlou pochvou s nízkým, rovným, límečkovitým okrajem.
- Dužnina je bílá, barva neměnná, chuť i vůně má po syrových bramborách.
[editovat] Výskyt
Roste hojně v červenci až listopadu v lesích všech typů. Roste dosti hojně ve skupinách nebo jednotlivě, upřednostňuje kyselé půdy.
Údaje o jedlosti muchomůrky citrónové se v různé literatuře liší, v některých knihách je uváděna i jako jedlá.
[editovat] Účinné látky
Qbsahuje ropuší jed bufotenin a deriváty indolu příbuzné serotoninu. Tyto látky se tepelnou úpravou částečně ruší. V žádném případě ji ovšem není možno doporučit ke sběru už jen pro snadnou záměnu se smrtelně jedovatými muchomůrkami. Objevuje se i bílá forma - var. alba, která má všechny znaky shodné s muchomůrkou citronovou, celá plodnice je však čistě bílá, pouze dolní část třeně bývá nažloutlá.
[editovat] Možnost záměny
Pozor na možnost záměny za smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou, u bílé formy za smrtelně jedovatou muchomůrku bílou, muchomůrku jízlivou či muchomůrku jarní (Amanita verna).
[editovat] Taxonomická poznámka
V minulosti byl rod Muchomůrka řazen do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).
[editovat] Reference
- http://www.indexfungorum.org/Names/SynSpecies.asp?RecordID=417116 záznam na index fungorum
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 67.