Národní výbor (1945-1990)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Národní výbor (NV) byl v letech 1945 - 1990 orgán statní správy na úrovni obce, města, městského obvodu, okresu, kraje nebo země v letech.
Označení národních výborů na jednotlivých úrovních:
- na úrovni měst, obcí a městských obvodů:
- Místní národní výbor (MNV) - v obcích, a později připojených částech Prahy.
- Městský národní výbor (MěNV).
- Obvodní národní výbor (ONV, ObNV).
- na úrovni okresů - Okresní národní výbor (ONV).
- v letech 1945-1948 také na úrovni zemské - Zemský národní výbor (ZNV)
- od roku 1949 byla zemská úroveň nahrazena úrovní krajskou - Krajský národní výbor (KNV)
Právní podklad k zakládání národních výborů byl dán ústavním dekretem prezidenta republiky ze dne 4. prosince 1944. Ten pojímal národní výbory jako orgány prozatimní, pro přechodné období (s národními výbory nesouhlasil londýnský exil, protože odporovaly principům prvorepublikové správy, naopak byly prosazovány moskevským komunistickým exilem).
Definitivní platnost ustanovení národních výborů byla potvrzena ústavou z roku 1948: „Článek X: Nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresích a krajích a strážcem práv a svobod lidu jsou národní výbory“.
V čele NV stál předseda, od roku 1948 zásadně člen KSČ.
Národní výbory sloužily jako prodloužená ruka pro výkon centrálního řízení ekonomiky a celé společnosti až na místní úroveň. Principy samosprávy byly notně okleštěny a rozhodování se dělo v duchu tzv. demokratického centralismu. V zásadě šlo o to, že se vždy a na všech úrovních deklarovalo plnění „usnesení x-tého sjezdu KSČ“.
