Nadmořská výška
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na zemi, k hladině některého moře (obvykle nejbližšího).
Udává se v metrech nad mořem (m n. m.) případně ve stopách nad hladinou moře v angloamerické měrné soustavě.
Výška střední hladiny moře se stanoví dlouhodobým pravidelným pozorováním přílivů a odlivů v určitém místě na pobřeží. Od takto získaného bodu se měří nadmořské výšky (absolutní výšky) dalších bodů zemského povrchu přesnou nivelací.
Nadmořské výšky v České republice jsou udávány k hladině Baltského moře. Až do roku 1955 v tehdejším Československu, a před tím v Rakousko-Uhersku, byla používána jako základ střední hladina Jaderského moře v Terstu, která je oproti baltskému systému o 0,46 m výše.
V současnosti všeobecně používaný geografický polohový systém (GPS) pro určování polohy na zemi používá jako základní hladinu povrch matematicky vypočteného geoidu WGS 84, který se může od střední hladiny moře lišit.
Na mapách se nadmořská výška značí pomocí vrstevnic a kót význačných bodů.
Nadmořská výška míst pod úrovní mořské hladiny (proláklin) se uvádí jako záporná hodnota.
- Nejvýše položeným místem na Zemi je vrchol hory Mount Everest (8848 m n. m.).
- Nejníže položeným místem je hladina Mrtvého moře (−418 m n. m.).
