Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions OS/2 - Wikipedie, otevřená encyklopedie

OS/2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

OS/2
web: OS/2
Vyvíjí: Microsoft, IBM
Rodina OS: OS/2
Druh Uzavřený vývoj
Aktualní verze: 4.52 / prosinec 2001
licence: Chráněné zákonem
Operační systémy
(přehled)
BSD
FreeBSD, NetBSD,
OpenBSD, DragonFly BSD
GNU/Linux (distribuce)
Debian, Fedora, Gentoo,
Knoppix, Mandriva, Red Hat,
Slackware, SUSE, další...
Mac OS
Systém 6, Systém 7,
Mac OS 8, Mac OS 9,
Mac OS X
Microsoft Windows
1.0, 2.0, 3.x, 95,
98, Me, NT, 2000, XP,
2003, Vista,
Vienna, CE, Mobile
mobilní telefony a PDA
PalmOS, Symbian
DOS
MS DOS, DR-DOS,
Enhanced-DR-DOS,
FreeDOS, PTS-DOS
Další
OS/2, QNX, Solaris,
UNIX, AmigaOS, BeOS,
OpenVMS, NeXTSTEP

OS/2 byl operační systém firmy IBM.

[editovat] Historie

V roce 1986 se firmy IBM a Microsoft rozhodovaly, jaký operační systém by měl nahradit jejich stávající DOS. První verzi tohoto systému představili roku 1987. OS/2 1.00 podporoval hardwarový multitasking. Systém nabízel pouze textové rozhraní, umožňující zobrazit jeden program, zatímco ostatní běžely na pozadí. Maximální velikost podporovaných disků byla 32 MB.

Ke konci roku 1988 byla představena verze OS/2 1.10 Standard Edition (Trimaran). Ta již měla rozhraní grafické, které bylo pojmenováno Presentation Manager. Také velikost podporovaných disků se rozšířila, jeden oddíl mohl mít až 2 GB. Systém souborů byl typu FAT. Počátkem následujícího roku (1989) se objevila další verze OS/2 1.10 Extended Edition. Přibyl komunikační správce a nástroj pro správu databází. Tento relační databázový systém se jmenoval Database Manager, později známý jako DB2.

Ještě tohoto roku, avšak až na podzim, vznikla další verze OS/2 1.20 (Sloop), Standard Edition i Extended Edition. Bylo vylepšeno grafické rozhraní a souborový systém HPFS (předchůdce NTFS). Také začala práce na verzi 2.0, jež se měla stát prvním dvaatřicetibitovým operačním systémem pro osobní počítače. Ta měla běžet na procesorech řady 80386. Také začala příprava třetí verze, jež by plnila funkci síťového serveru nezávislého na platformě.

V roce 1990 se firmy IBM a Microsoft rozešly. Zisky plynoucí Microsoftu z prodeje Windows 3.0 začaly být pro něj mnohem lákavější než případná spolupráce. IBM pokračovala ve vývoji OS/2 2.0 a udržování OS/2 řady 1.x. Microsoft se plně věnoval svým Windows a ponechal si rozpracovaný OS/2 3.0, který posloužil jako základ pro nové řady Windows, tedy Windows NT.

V roce 1991 uvedla IBM OS/2 1.30 s kódovým označením Cutter. Většina systému byla přepracována tak, aby neobsahovala kód od Microsoftu. Zájímavé je, že tato verze byla po odebrání kódu Microsoftu menší, údajně stabilnější a také rychlejší než předchozí. Navíc se výrazným způsobem zjednodušila instalace ovladačů, byl přidán programovací jazyk REXX, přibyla podpora fontů Adobe Type 1 a cache pro souborový systém HPFS. Ovladače pro zobrazovací zařízení již podporovaly i rozlišení 1024 × 768.

Začátkem roku 1992 vyšel systém OS/2 2.0 s kódovým značením Cruiser. Dvaatřicetibitový systém umožňoval díky virtuálnímu stroji spouštění mnoha programů určených původně jak pro DOS, tak pro Windows. IBM také zakoupila licenci na Windows 3.0, které pak prodávala pod názvem Win-OS/2.

Způsob spouštění programů ve virtuálních počítačích tak, jako by byly odděleny na různých fyzických počítačích, umožňoval, aby pád jedné aplikace pro Windows nenarušil běh aplikace jiné. Programy komunikovaly pomocí DDS a tzv. schránky. Objevil se také Workspace Shell, objektově orientované grafické rozhraní.

Počátkem roku 1993 se objevila i verze 2.10 (Borg). V ní byl 32bitový grafický subsystém, Multimedia Presentation Manager, který podporoval video a zvuk. Zlepšila se podpora aplikací z Windows 3.1, přibyla podpora karet PCMCIA na přenosných počítačích a podpora vylepšeného řízení spotřeby (APM).

OS/2 for Windows (Ferengi) byl systém téměř stejný, ale byl určený pro uživatele, kteří již měli licenci Windows 3.1 a nechtěli za ni znovu platit při nákupu OS/2. Cena této verze byla tedy o zmíněnou licenci nižší. Verze OS/2 2.11, známá jako ServicePack XR06200 pro OS/2 2.1, obsahovala hlavně opravy různých chyb.

Roku 1994 se změnilo číslování verzí OS/2. Nová verze měla označení OS/2 WARP Version 3 a přinesla vylepšení práce s multimédii, tiskárnami a PCMCIA zařízeními. Systém byl schopen pracovat i na počítačích se 4 MB operační paměti. Objevila se podpora protokolu TCP/IP, aplikace pro práci s internetem – Web Explorer, FTP klient a nástroj pro práci s elektronickou poštou Ultimail. Existovala i verze neobsahující Win-OS/2, nazvaná OS/2 Warp for Windows. V roce 1995 byl uveden Warp Connect, systém obohacující Warp 3 o nástroje pro práci v síťovém prostředí.

Počátkem roku 1996 se veřejnosti představil Warp Server. Jednalo se vlastně o Warp 3 doplněný o serverový produkt LAN Server 4.0, který také pocházel od IBM. Nově se objevila podpora vzdáleného přístupu, vylepšeného zálohování systému, dále vylepšená podpora tiskáren a jiné. Koncem téhož roku byl uveden Warp Server SMP. (SMP v názvu označuje symmetric multiprocessing, systém byl tedy schopen podpory víceprocesorových strojů.)

Avšak ještě v roce 1996 byl na podzim uveden OS/2 Warp 4. Systém s kódovým označením Merlin obsahoval podporu Javy, vylepšené grafické rozhraní a především možnost připojení do všech existujících typů počítačových sítí. Systém dovedl rozpoznávat hlasový vstup, a to bez nutnosti instalace dalšího obslužného softwaru.

V roce 1998 byla uvedena další serverová verze OS/2 Warp. Od druhé poloviny devadesátých let vývoj tohoto zajisté zajímavého systému usíná. Byl vydán ještě OS/2 Warp 4.5 s kódovým označením Aurora a několik tzv. Convenience Packů, ale tím asi vše ze strany IBM skončilo. Nadále je však poskytována uživatelská podpora pro stále nezanedbatelné množství instalací po celém světě. Za pokračovatele systému OS/2 je nyní označován eComStation.

[editovat] Externí odkazy

  • OS/2.cz – Český portál věnovaný operačnímu systému IBM OS/2 a eComStation.
  • Dlouhá cesta za vítězstvím – kompletní recenze anglického systému OS/2 Warp 3.0 z časopisu CHIP (červen 1995).
  • Nová kvalita – kompletní recenze českého systému OS/2 Warp 3.0 z časopisu CHIP (únor 1996).
  • OS/2 sbírá sílu k dalšímu úderu – kompletní recenze serverového systému OS/2 Aurora 4.5 z časopisu CHIP (červenec 2000).
  • Nová krev pro OS/2 – recenze nového nástupce OS/2, systému eComStation 1.1 z časopisu Softwarové noviny (březen 2004).
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu