Páramitá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Páramitá (Sanskrt) nebo Páramí (pálí) doslova znamená „Dokonalost“. V buddhismu páramitá označuje Ctnosti, které byly rozvíjeny Buddhou v jeho minulých životech a které vedou k buddhovství.
V théravádové tradici je uváděno deset Ctností (názvy v pálí):
- dána : štědrost, dávání sama sebe
- síla : mravnost, správné jednání
- nekkhamma : odříkání
- paňňá : moudrost, vhled
- virija : energie, vytrvalost, úsilí
- khanti : trpělivost
- sačča : pravdomluvnost, poctivost
- adhitthána : rozhodnost, odhodlání
- mettá : milující laskavost
- upekkhá : vyrovnanost, klidná mysl
V mahájánovém buddhismu, ve kterém mají páramity mnohem důležitější roli, Pradžňápáramitá sútra a Lotosová sútra vyjmenovávají šest Ctností (názvy v sanskrtu):
- dána : štědrost, dávání sama sebe
- šíla : mravnost, správné jednání
- pradžňá : moudrost, vhled
- kšánti : trpělivost
- virjá : energie, vytrvalost, úsilí
- dhjána : koncentrace, soustředění
Pozdější Dašabhumika sútra cituje další čtyři:
- 7. upája: dovednost
- 8. pranidhána: slib, odhodlání
- 9. bála: duchovní síla
- 10. džňána: vědění
