Příhrazské skály
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přírodní rezervace Příhrazské skály leží v okrese Mladá Boleslav na území ohraničeném obcemi Dneboh, Olšina, Mužský, Příhrazy, Zakopaná a Srbsko.
- Výměra : 625 ha
- Katastrální území : Žehrov, Srbsko, Branžež, Žďár, Březina, Dneboh, Mužský
- Vyhlášení : 1999
- Nadmořská výška : 239 - 463 m
Obsah |
[editovat] Důvod ochrany
Hlavním předmětem ochrany je komplex skalních měst vyvinutých na okraji pískovcové skalní plošiny, proniknuté třetihorními bazalty (vrchol Mužského) a přirozených a polopřirozených lesních ekosystémů.
[editovat] Geologie
Příhrazská vrchovina je součástí Vyskeřské vrchoviny. Jejím nejvyšším bodem je obnažený vrchol žíly olivínického nefelinitu Mužského (463,4 m n.m.). Nejstaršími tvary Příhrazské vrchoviny jsou strukturní elevace - relikty strukturní plošiny. Skalní město Příhrazské skály zahrnuje 178 věží, stojících převážně v okrajích kaňonovitých údolí v čele tektonické kry. Čelo je lemováno pruhem sesuvů podle rotačních smykových ploch. Důsledkem sesuvů kerného typu je rozevírání puklin v rozsedliny, které umožňují tvorbu pseudozávrtů. Těch je zde asi šedesát, mezi nimi i propast s rozsedlinou sahající do hloubky 16 m pode dno pseudozávrtu. V kaňonovitých údolích Vlčí důl a Krtola se setkáváme se skalními branami, skalními oblouky a jeskyněmi. Hojné jsou žlábkové škrapy a železité inkrustace, najdeme i skalní hřiby.
[editovat] Flóra
Na území PR převažují lesní porosty s vysokým podílem přirozených lesních společenstev. K nejcennějším patří reliktní bory na vrcholech skal, zakrslá xerotermní doubrava na spraši ve Starých Hradech a suťový les s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) pod vrcholem Mužského. Pozoruhodnou lokalitou je ostrůvek stepní vegetace s kavylem Ivanovým (Stipa joannis) na skalní plošině Hrada. Představuje poslední lokalitu termofytika v této části Českého ráje. Z dalších pozoruhodných teplomilných druhů zde roste na Drábských světničkách skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). V inverzních roklích - botanicky je nejznámější Krtola - se setkáváme s bučinami s přirozenou příměsí smrku a na skalních stěnách roste vranec jedlový (Huperzia selago) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).
[editovat] Fauna
Žije zde 87 druhů obratlovců (24 z nich je zvláště chráněných). Hnízdí zde výr velký (Bubo bubo) a poštolka obecná (Falco tinnunculus), Drábské světničky obývá kavka obecná (Corvus monedula). Od roku 1985 tady hnízdí krkavec velký (Corvus corax). Nepravidelně tudy protahuje lejsek malý (Ficedula parva). Velmi dobré podmínky zde nalézá vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). V roce 1999 zde bylo arachnologickým průzkumem vybraných lokalit potvrzeno 97 druhů pavouků. Nejvíce druhů bylo nalezeno na skalních temenech a v jejich okolí.
[editovat] Historie
Na území přírodní rezervace Příhrazské skály se nacházejí pozůstatky několika skalních hradů založených počátkem 13. století a opuštěných koncem husitských válek. Jedná se o hrady Drábské světničky, Klamorna, Staré hrady a Hynšta.
