Pascal Paoli
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pascal Paoli, také Pasquale Paoli, (* 6. dubna 1725; ? 5. února 1807) byl korsický nacionalista a revolucionář.
[editovat] Život
Paoliho otec Chacinto Paoli byl prvním ministrem během krátkého trvání korsického království za panování krále Theodora I.
Pascal sloužil v korsické gardě neapolského království a jako 29 letý svobodník se vrátil na Korsiku roku (1755) a v čele korsických vlastenců bojoval proti janovským (Korsika patřila Janovské republice).
Podařilo se mu vytlačit uchvatitele z vnitrozemí a janovská nadvláda pak byla omezena jen na několik přístavů a jejich bezprostřední okolí. Paoli pak de facto vládl Kosice a vypracoval spolu se svým přítelem a pravou rukou právníkem Carlem Buonapartem (pozdější otec Napoleona) demokratickou ústavu.
Když Janované prodali 15. května 1768 ostrov Francii, pokračoval Paoli v boji dále tentokrát proti Francouzům. Ti vylodili na Korsice expediční sbor o 22 000 vojácích a pod velením hraběte de Vaux postupně opanovali celý ostrov.
Dne 9. května 1769 došlo k rozhodující bitvě u Ponte Nuovo, kde Paoli s 10 000 bojovníky byl poražen, což vedlo k jeho nucené emigraci do Velké Británie. Dále se pokoušel zasazovat o suverenitu Korziky, ale již pouze diplomatickou cestou, kdy styky s tehdejšími politiky jako byl např. (Fridrich Veliký, papež, tuniský bej, turecký sultán atd.
V roce 1793 s brtiskou pomocí znovu dobyl ostrov, ale již roku 1796 ho francouzi získali zpět.
Názory na budoucnost Korsiky rodělily Paoliho a Carla Buonaparta, když proti nezávislosti viděné Paolim jako jedinou zdravou možnost, postavil Carlo Buonaparte úzkou spolupráci s Francií jako perspektivní a nadějnější alternativu. Znesváření obou protagonistů vyvrcholilo pak nucenou emigrací rodiny Buonapaqrte do Francie. Paoliho činnost na Korsice je dodnes nezapomenutelná, s jeho aktivitami je spojeno založení dodnes jediné korsické university v Corte i výstavba města L'Île-Rousse. Pro korsikány zůstal Pascal Paoli národním hrdinou a je nazýván „U Babbu“ (otec).
