Pestřec obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pestřec obecný

Pestřec obecný

Vědecká klasifikace

Říše:	houby (Fungi)
Oddělení:	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída:	stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída:	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád:	hřibotvaré (Boletales)
Čeleď:	pestřecovité (Sclerodermataceae)
Rod:	pestřec (Scleroderma)

Binomické jméno

Scleroderma citrinum
Pers., 1801

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum Pers., 1801) je jedovatá houba z čeledi pestřecovitých.

[editovat] Synonyma

Scleroderma vulgare Hornem., 1829

[editovat] Popis

Plodnice pestřece obecného mají 3 - 10cm v průměru, někdy jsou i větší. Tvar je nepravidelně kulovité až elipsoidní, k substrátu jsou přirostlé svazečkem myceliových provázků.
Pokožka je 0,15 - 0,4 cm silná, ztuha kožovitá, v dospělosti rozpukává v hrubé šupiny až políčkovité bradavky. Na spodu je plodnice hladká. Barvu má nejdříve nažloutlou nebo špinavě bílou, později je špinavě žlutohnědě okrová. Po dozrání nahoře nepravidelně puká.
Vnitřek plodnice je v mládí bílý a časem se zabarvuje do žlutavě bílé až zelenavé barvy, v čase dozrávání jde barva od nafialovělé do makově modré a závěrem černé barvy. Po dozrání se rozpadne v tmavě zelený prach, který uniká puklým otvorem.
Výtrusný prach je olivově hnědý.

[editovat] Výskyt

Roste v červenci až říjnu na chudších písčitých a kamenitých půdách převážně v jehličnatých lesích, upřednostňuje borovice. Vyskytuje se v mírné pásmu severní polokoule, dále v severní a jižní Africe.

[editovat] Použití

Pestřec obecný je jedovatá houba, která ve větším množství působí nepříjemné otravy. V malém množství se používá jako houbové koření.

[editovat] Průběh otravy

Příznaky a průběh otravy jsou závislé na odolnosti jedince i na množství houby. Průběh otravy je rychlý, první příznaky se začínají projevovat po 1-2 hodinách tlakem a později bolestmi žaludku. Končí zvracením, zřídka průjmy.