Plemena zvířat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Plemena zvířat můžeme obecně rozdělit na plemena zvířat hospodářských (skot, prasata, ovce, lama) a domácích (pes, kočka, lama, kůň). Zvířata hospodářská, jsou taková zvířata, u kterých sledujeme přímý hospodářský užitek (potraviny, suroviny, zdroj energie). Zvířata domácí žijí spolu s člověkem a nesleduje se u nich přímý hospodářských užitek. Některá zvířata, nelze striktně zařadit a proto za určitých okolností mohou být jak hospodářská tak domácí (např. lamy chované na maso, či práci x lamy jako domácí mazlíčci; koně na tah x závodní koně). Jiné rozdělení spočívá v dělení zvířat na zvířata domácí, v širším slova smyslu a polodomestikovaná:

• zvířata domácí

• hospodářská
• domácí
• laboratorní

• zvířata polodomestikovaná

Např. jelenovití, kožešinová zvířata…

Obsah 1 Zvířata hospodářská 1.1 Dle původu 1.2 Dle stupně prošlechtění 1.3 Dle užitkovosti 1.4 Dle geografického rozšíření 1.5 Dle teritoriálního rozšíření 2 Zvířata domácí 3 Zvířata laboratorní

[editovat] Zvířata hospodářská

Jejich plemena můžeme dělit podle různých hledisek. Jednak „podle původu“, dále „podle stupně prošlechtění“, „dle užitkovosti“, „dle geografického rozšíření“, „dle teritoriárního rozšíření“, atd.

[editovat] Dle původu

Důležitým znakem, pro určování zvířat dle původu je utváření jejich kostry a lebky (kraniologie). Zvířata se dělí na monofyletická (odvozená od 1 předka - kur, králík, husa, krůta, kočka), zvířata difyletická (odvozená od 2 předků - skot) a zvířata polyfyletická (odvozená od 3 a více předků - ovce, koza, prase, kůň).

[editovat] Dle stupně prošlechtění

Dle stupně prošlechtění dělíme zvířata na „primitivní“, „přechodná“ a „kulturní“:

• primitivní - jsou to plemena, která vykazují vysokou odolnost vůči podmínkám daného prostředí, avšak mají velmi nízkou užitkovost. Jsou pro nás velkým zdrojem genů, a proto se je snažíme chránit. Ochrana většinou spočívá v dotovaných chovech. V rozvinutých zemích se s nimi setkáme už jen v udržovacích chovech, zato v rozvojových zemích mají stále nezadržilenou pozici. Patří sem např: koně mongolští, stepní skot, ovce nordické, prase kadeřavé…

• přechodná (zušlechtěná) - jsou ta plemena, kde se setkáváme již s vyšší užitkovostí nežli u plemen prošlechtěných. Mezi přechodná plemena se řadí i tzv. krajová plemena. Jsou cenným zdrojem genů a vlády jednotlivých zemí v Evropě je zahrnují do svých programů na ochranu genových rezerv, kdy buď dotují chovy těchto zvířat, nebo uchovávají zmražená vajíčka a spermie tohoto skotu. S těmito plemeny se v rozvinutých zemích příliš nesetkáváme, zato v rozvojových zemích je jich mnoho a jsou zde základem pro šlechtění na vyšší užitkovost (např. holštýnizace). Využívá se jejich přizpůsobení na danné podmínky. Patří sem např: huculský kůň, česká červinka, chebská červinka, prase přeštické, česká slepice zlatá kropenatá, ovce valašská…

• kulturní (ušlechtilá) - plemena jsou silně prošlechtěná a vykazují vysokou užitkovost, ale nízkou odolnost proti prostředí. Proto chovatel musí zajišťovat výživu a krmení, správnou zoohigienu a ustájení. Tato plemena převažují v rozvinutých zemích (zejména Evropa, USA, Austrálie). Setkáváme se s nimi i v rozvojových zemích. Zde mají ale tato zvířata problémy s podnebím a proto se spíše kříží s místními odolními přechodnými a primitivními plemeny skotu (např. holštýnizace). Tato plemena většinou vznikla v Evropě (Anglie, Francie, Německo), ale některé druhy pocházejí i ze Spojených Států (např. „Holštýni“). Tato plamena vznikají hlavně díky selekci a metodám křížení. Patří sem např: holštýnsko-frýzský skot, hereford, duroc, leghornka bílá…

[editovat] Dle užitkovosti

Podle užitkovosti dělíme plemena na:

• specializovaná - toto plemena jsou náročná na své prostředí, protože se jedná o plemena kutlurní. Dělí se dle užitkovosti a druhové příslušnosti na:

• dojná - převažuje mléčná užitkovost

• skot (Holštýnsko-frýzský skot, Jersey, Ayrshire)
• ovce (východofrízská ovce, awassi)

• masná - převažuje masná užitkovost

• skot (Limousine, Galloway, Hereford)
• prasata (Duroc, Hampshire, Pietrain)
• ovce (Suffolk, Kent, Texel)
• drůbež

• kur (Kornyška, Brahmánka, Wyandotka bílá)
• kachny (Kachna pekingská, Kachna pižmová (kačer))
• husy
• krůty

• buvol

• sádelná - převažuje využití na sádlo

• prasata (Mangalica, Cornwall)

• vlnařská, neboli srstnatá - převažuje produkce vlny (rouna)

• ovce (merinová plemena)
• kozy (koza angorská, koza kašmírská)
• lamy

• nosná - převažuje produkce vajec

• kur (česká zlatá kropenka, leghornka bílá, valaška koroptví)
• kachny (khaki cambel)

• kožichová - poskytují kůži

• ovce (ovce romanovská)

• kožišinová - poskytují kožišinu

• ovce (ovce karakulská)

• plodná - vynikají zvíšenou plodností, pro kterou jsou chovány

• ovce

• k tahu - jsou využívány k tahu

• koně

• plemena s kombinovanou užitkovostí

• maso-mléčná - spíše produkují mléko (Český strakatý skot)
• mléko-masná - spíše produkují maso
• maso-sádelná
• sádelno-masná

[editovat] Dle geografického rozšíření

Dle geografického rozšíření dělíme zvířata na:

• stepní - kůň Přewalského, uherský stepní skot
• nížinná
• horská
• severská - Shetlandský pony

[editovat] Dle teritoriálního rozšíření

Dle tohoto rozdělení se zvířata dělí podle jednotlivých zemí nebo regionů.

[editovat] Zvířata domácí

Domácí zvířat opět dělíme podle řady hledisek.

[editovat] Zvířata laboratorní

Jedná se o zvířata, která se používají v laboratořích (např. laboratorní myš).